Výukové texty Alimetární nákazy Virové alimentární nákazy bez průjmu Coxsackie viry

Infekce vyvolané Coxsackie viry

Etiologie: Coxsackie viry se dělí na skupinu A a B. Do skupiny A se řadí sérotypy A1-22 a A24. Skupina B má sérotypy B1-B6. Maximum výskytu infekcí vyvolaných viry Coxsackie je od jara, přes léto a sezóna kulminuje v pozdním létě. Mají afinitu k lymfatické tkáni, ve které se intezivně replikují.

ID: 2-14 dnů, nejčastěji 3-5 dnů

Vektor: potrava, voda, nemocný člověk, přenos je fekálně-orální cestou.

Klinické projevy: po proniknutí epitelem dýchacích cest nebo enterocyty se viry množí v lymfatické tkání submukózního plexu, odkud jsou transportovány při tzv. malé virémii do sleziny, jater a kostní dřeně. Klinické příznaky nemusí být žádné nebo mírné a nespecifické. Po pomnožení viru v játrech, slezině a kostní dřeni nastává fáze veliké virémie, kdy se virus diseminací dostává do terminálních orgánů jako kůže, sliznice, srdce, CNS. Až 50-80 % infekcí probíhá mírně, téměř subklinicky. Manifestní průběh bývá charakterizovaný celkovými nespecifickými příznaky, jako jsou horečky, myalgie, artralgie, bolesti hlavy, únava nebo kašel, faryngitida, bolesti břicha, či lymfadenopatie. Jsou však i sérotypově specifické klinické jednotky a manifestace.

• Aseptická meningitida je charakteristická dvoufázovým průběhem, předchází ji stadium výše zmíněných nespecifických příznaků, které trvají několik dnů a po nich přichází meningeální dráždění s další neurologickou symptomatologií bolestí hlavy, světloplachostí, zvracením, únavou, spavostí nebo celkově kvalitativními či kvantitativními poruchy vědomí. V likvoru bývá přítomna zvýšená hodnota mononukleárů, další hodnoty v likvoru jsou bez výrazných abnormit. Komplikací může být vznik převážně difuzní encefalitidy. V asociaci se můžou vyskytnout vezikulární, petechiální nebo rubeoliformní exantém, konjunktivitida, faryngitida, tracheitida, či bronchitida.

• Horečnaté exantémy jsou typické pro dětský věk do 4 let. Exantém charakteru drobných makulopapul s predilekcí periorálně, na trupu i dolních končetinách, perigenitálně a v gluteální krajině, někdy i s náznakem petechiálního charakteru připomínající meningokokcémii.

• Hand, foot and mouth disease (syndrom ruka-noha-ústa) s klinicky charakteristickým nálezem vesikulárního enantému na patrovém oblouku, s periorálními makulopapulakami. Doplňujícím nálezem jsou makulopapuly na dlaních a ploskách, eventuálně v gluteální oblasti. Etiologickým sérotypem je A16.

• Herpangína: dominuje nález vesikul až ulcerací na patrových obloucích, tonsilách, uvule, ojediněle i jazyku doprovázené teplotou a bolestivým polykáním. Spontánně nález vymizí během týdne. Etiologicky jsou příčinou Coxsackie viry ze skupiny A.

• Akutní faryngitida je způsobená sérotypem A10, enantém faryngu neulceruje a trvá 6-10 dnů.

• Pleurodynie neboli bornholmská nemoc je způsobená Coxsackie skupiny B. Manifestuje se lokalizovanou pleurální bolestí připomínající segmentální neuralgii při pásovém oparu. Bolest je znakem myozitidy a pleuritidy. Onemocnění trvá 4-7 dnů.

• Akutní hemoragická konjunktivitida je provázená drobnými petechiemi v zánětem postižené spojivce se zvýšeným slzením, a možnými i celkovými příznaky.

• Akutní myoperikarditida může být lokalizovaná jen na perikard s výpotkem, dyspnoí a stenokardiemi, nebo současně postižení i myokardu s potenciálem vyvolání arytmií. Onemocnění navozují Coxsackie skupiny B.

• Generalizované onemocnění novorozenců způsobené Coxsackie skupiny B bývá většinou těžké onemocnění doprovázené petechiemi, hepatomegalií, aseptickou meningitidou, myokarditidou s dubiózní prognózou.

• Infekce dolních cest dýchacích v podobě pneumonie se může rozvinout u infekce sérotypu A9.

Komplikace: aseptická meningitida, febrilní křeče, peri-, myokarditida,

Laboratorní nálezy: leukopenie, nebo leukocytóza, lymfocytóza, trombocytopenie, při meningitidě v likvoru pleocytóza

Diagnostika: klinický nález spolu se sezónním charakterem onemocnění bývá dostatečně exaktní pro určení diagnózy. Přímý průkaz metodou PCR z likvoru, perikardiálního výpotku, či z nosohltanu nebo stolice. Nepřímý průkaz pomocí sérologických testů.

Léčba: symptomatická