Traumatologie Ambulantní příručka pro dětskou traumatologii Zlomeniny prstců
Nejčastěji se jedná o bazální epifyzeolýzy a zlomeniny těl.
Diagnoza
Klinické příznaky ověřené rtg-snímky ve 2 projekcích.
Komplikace
S většími komplikacemi jsme se nesetkali, ani nejsou uváděny v písemnictví, snad někdy iritace kůže náplasťovou fixací.
Terapie
Nedislokované, ale i dislokované fraktury po repozici fixujeme náplasťovou osmičkovou fixací, vždy se sousedním zdravým prstcem, při varozní úchylce laterálně, při valgozní mediálně. Podkolenní chodící sádrovou fixaci užíváme tam, kde není možné použít náplasťovou fixaci (alergie na náplast, otevřená poranění kůže v místě uvažované fixace) nebo kde jsou s ní potíže (např. přetrvávající bolest).
Klasifikace epifyzeolýz
Nejčastěji užívané klasifikace fyzárních poranění u dětí:
Salter a Harris (l963)
- kompletní separace epifýzy od metafyzy
- linie lomu probíhá podél fýzy a prochází metafýzou, přičemž vytváří trojúhelníkovitý fragment (Thurston-Hollandův příznak)
- intraartikulární zlomenina, procházející příčně od kloubní plochy přes fýzu a podél ní k okraji kosti
- intraartikulární zlomenina, procházející od kloubní plochy příčně přes epifýzu, fýzu a metafýzu
V současnosti méně užívaná klasifikace dle Aitkena (1936)
- shodný s II. dle Saltera a Harrise
- shodný se III. stupněm dle Saltera a Harrise
- shodný se IV. stupněm dle Saltera a Harrise