Traumatologie Ambulantní příručka pro dětskou traumatologii Poranění diafýzy pažní kosti

Poranění diafýzy pažní kosti se v dětském a adolescentním věku vyskytuje s incidencí 1,2 / 100 000 zlomenin Z hlediska etiologie je vhodné rozdělení tohoto typu zlomenin podle věkových kategorií. Vyskytují se jako poporodní zlomeniny, většinou jako následek nešetrně vedeného porodu, v období do 2 let se pak objevují většinou na patologickém podkladě nebo u syndromu týraného dítěte. U starších dětí a adolescentů pak vznikají méně často jako patologické zlomeniny v juvenilní cystě a častěji na podkladě úrazového mechanismu, kde v etiologii převažuje sport Při přímém mechanismu jsou zlomeniny s příčnou linií lomu nebo jsou tříštivé a při nepřímém mechanismu převažuje šikmý nebo spirální typ.

Diagnostika je rozdílná podle věkových kategorií. U novorozenců a kojenců se zlomenina projevuje příznaky pseudoparézy horní končetiny a bolestí. U starších dětí a adolescentů dominuje v klinickém obraze defigurace, otok a bolestivost. Důležité je provést primárně orientační neurologické vyšetření. Diagnózu dostatečně potvrdí standardní RTG, pokud možno ve dvou kolmých rovinách.

Pro léčebný postup je významné, zda je zlomenina monotraumatem, nebo je součástí sdruženého poranění nebo polytraumatu.

Zlomeniny pažní kosti je možné v drtivé většině případů léčit konzervativními postupy. U malých dětí je vhodná Dessaultova fixace, která může být vyztužena sádrovým obvazem, u starších dětí a u dislokovaných zlomenin je vhodná "hanging část" tíhová fixace. Může předcházet primární repozice, kterou lze provést i odloženě, po vytvoření vazivového svalku, přibližně po 14 dnech hojení. Pokud je nutná operace, je indikována miniinvazívní osteosyntéza a to u u polytraumatizovaných pacientů, dále je možná její indikace u otevřených zlomenin a nebo u vysoce nestabilních zlomenin u starších dětí a u sériových zlomenin pažní kosti.