Traumatologie Ambulantní příručka pro dětskou traumatologii Kovové implantáty používané k osteosyntéze v dětském věku
Kirschnerův drát
Snadná manipulace, většinou se zavádí pomocí vrtačky. Neumožňuje kompresi fragmentů, lze jej po zhojení odstranit i v lokální anestezii.
Indikační spektrum: nejčastěji v dětské traumatologii suprakondylické zlomeniny humeru, nitrodřeňová osteosyntéza zlomenin proximálního konce humeru, zlomeniny a epifyzeolýzy distálního femuru a tibie.
Kanalizovaný šroub
Zavádí se po Kirschnerově drátu jako po vodiči centrálním kanálem, nelze jej použít při osteosyntéze drobných kostí kostí a u malých dětí, neboť má větší průměr, než šroub běžný a hrozí další poškození kosti.
Indikační spektrum
Zlomeniny radiálního a ulnárního epikondylu, radiálního a ulnární části kondylu humeru, epifyzeolýzy proximálního konce femuru a distální tibie.
FFS (zkr. Fragment – Fixation – System)
Implantát, který je opatřen částí se závity spojuje přednosti Kirschnerova drátu a možnost komprese úlomků, zavádí se převážně pomocí vrtačky. Implantát lze doplnit podložkou,která zlepšuje kompresi. Nevýhodou této metody je obtížnější extrakce (vyšroubování pomocí speciálního nástroje)většinou v celkové anestezii.
Indikační spektrum
Zlomeniny radiálního a ulnárního epikondylu, radiálního a ulnární části kondylu humeru, epifyzeolýzy dist. tibie.
ESIN (Elastic Stable Intramedullary Nailing)
Česky elastická nitrodřeňová osteosyntéza je šetrnou metodou, vycházející hlavně z Enderových principů, resp. neutralizace střižných sil, působících dislokaci fragmentů. K tomuto druhu osteosyntézy se používají implantáty, též nazývané po svém autorovi Prevotovy pruty. V poslední době se preferují implantáty ze slitin titanu, jednak pro své mechanické vlastnosti, ale i z důvodů minimální alergizace pacienta.
Indikační spektrum
Osteosyntéza dlouhých kostí hlavně u zlomenin diafýz femur, tibie, humerus, ale i modifikovaný postup při ošetření zlomenin diafyzy předloktí a hlavičky radia, umožňuje časnou mobilizaci pacienta a rychlý návrat do běžného sociálního prostředí včetně školy. Obvyklá věková skupina 5–l6 let.
Částečnou nevýhodou je nutnost extrakce implantátů v následné celkové anestezii po zhojení zlomeniny, tj. minimálně za 3 měsíce od úrazu.
Moderní zobrazovací metody při diagnostice poranění v dětském věku
Klasické rtg zobrazení v 2 základních projekcích při vyšetření skeletu je možné pouze u mineralizované kosti.
U neosifikovaného skeletu je možné vyšetření ultrazvukem, který je neinvazivní a umožňuje i funkční vyšetření, např. pohyby jednotlivých kostí v kloubu, nevýhodou je jednak možná bolest poraněné části při pohybu, jednak různě bolestivý kontakt s vyšetřovací sondou. Stejnou vyšetřovací metodou lze hodnotit i například tvorbu svalku při hojení zlomenin dlouhých kostí.
Sonograficky je možné i vyšetřit novorozencům mozek přes velkou fontanelu, např, pro vyloučení krvácení.
Další indikací této metody je vyšetření parenchymatozních orgánů a diagnostika např. ruptur jater, sleziny, či cystických útvarů. Tato vyšetření lze libovolně opakovat, a tak dynamicky sledovat vývoj po poranění.
Náročnější vyšetření představuje CT (počítačová tomografie), kde za zmínku stojí možnost trojrozměrného zobrazení (3D) skeletu např. při při poraněních pánve.
Magnetická rezonance umožňuje zobrazení, tam, kde klasické rentgenové vyšetření i CT nepodává přesvědčivý obraz, např. při poranění kolenního kloubu, kde je toto vyšetření na mnoha pracovištích preferováno před arthroskopií nebo při poranění obratlů, kde jím je možné lépe prokázat traumatické změny a odlišit je od vývojových anomalií.
