Traumatologie Ambulantní příručka pro dětskou traumatologii Zlomeniny proximálního konce femuru

Jedná se rovněž o velmi vzácné poranění s výskytem do 1% ze všech poranění dolní končetiny. Nejčastější jsou transcervikální a bazocervikální zlomeniny, asi v 10% avulze epifyzy.
 

Diagnoza

klinické příznaky ověřené rtg-snímky v základních projekcích, sonografie.
 

Komplikace

arteriální zásobení hlavice přináší riziko posttraumatikcé deformity hlavice,varozního postavení v kyčli, poruch růstu, ale především riziko nekrozy hlavice a krčku. Hlavně je užívána klasifikace nekroz proximálního konce femuru dle Ratliffa:

• nekroza hlavice a krčku,
• částečná nekroza hlavice,
• částečná nekroza krčku.

Terapie

Neodkladná punkce hemartrosu u každé zlomeniny je prevencí nekrozy hlavice,nebo krčku femuru, neboť zvýšený tlak v kloubu zhoršuje prokrvení výše uvedených částí. Pro přesné cílení je vhodné použít ultrazvuk. Korekce osy je prevencí pakloubů a zlomenin zhojených v dislokačním postavení.

Nedislokované zlomeniny léčíme konzervativně v sádrové spice pod dobu asi 4–6 týdnů, potom zvolna zatěžujeme.

Dislokované zlomeniny považujeme za akutní stav, po repozici fixujeme fragmenty 2–3 spongiozními šrouby s podložkou,šrouby nesmí zasahovat do fyzární štěrbiny. U starších dětí a adolescentů je výhodné použití kanalizovaných spongiozních šroubů. Sádrovou spiku ponecháváme 4–6 týdnů, potom dle rentgenových snímků pozvolna zatěžujeme. Osteosyntetický materiál ponecháváme až 1 rok.