Výukové texty Infekce přenášené vzdušnou cestou Virové Příušnice (parotitis epidemica)

Etiologie: RNA virus příušnic (Paramyxoviridae)
Onemocnění postihuje převážně děti, výjimečně dospělé. K šíření viru dochází respirační nákazou, vstupní branou je nosohltan. Slinami infikované předměty v dětském kolektivu mohou vést k přenosu infekce kontaktem. Z praktického hlediska posuzujeme infekčnost příušnic od začátku onemocnění do vymizení postižení slinných žláz.

ID: 14 až 25 dní (obvykle 18 dní).

Klinické projevy: prodromální příznaky nejsou výrazné, u některých nemocných se 1 až 3 dny před typickými klinickými projevy objeví horečka, bolesti hlavy, malátnost a/nebo nechutenství. Onemocnění samotné je neobyčejně proměnlivé a asi ve 30 % probíhá inaparentně. Typické onemocnění zahrnuje bolestivý otok jedné nebo obou příušních žláz, provázený horečkou. Zvětšení dosahuje maxima v průběhu 1 až 4 dní. Otok příušních žláz způsobuje bolesti ucha a bolestivé žvýkání. Extrémní otok dislokuje ucho. Otok je měkký, těstovitý a teplý, zarudnutí není pozorováno. Vývody Stensenových žláz mohou být zarudlé, tlakem na příušní žlázu nedochází k sekreci. Příušní žlázy mohou být postiženy současně nebo jednotlivě s odstupem až 10 dní. Horečka trvá po celou dobu postižení příušních žláz nebo jiných orgánů.

Komplikace: postižení CNS se projevuje jako aseptická meningitida, meningoencefalitida, encefalitida, myelitida nebo polyradikuloneuritida připomínající syndrom Guillain-Barré. Klinicky manifestní neuroinfekce se projevuje až u 10 % pacientů, v některých případech bez postižení slinných žláz. Trvání je krátké, 3 až 7 dní. Mezi závažností postižení slinných žláz a CNS není žádná spojitost. Neurotropismus tohoto paramyxoviru je dokumentován až u 50 % případů s lymfocytárním nálezem v mozkomíšním moku, izolací viru a pozitivním sérologickým nálezem bez meningeálního syndromu. Encefalitické projevy jsou doprovázeny ve 20 % křečemi. Vzácným následkem postižení CNS, mnohdy nepoznaným, může být hluchota.

U chlapců před pubertou mohou být příušnice doprovázeny orchitidou a epididymitidou, po pubertě i prostatitidou. Otok varlat se objeví po otoku příušních žláz a trvá 5 až 10 dní. Častější je otok jednostranný, nicméně výrazně bolestivý. Bolest varlete může při chůzi trvat i týdny po odeznění akutních příznaků. Sterilita po orchitidě je diskutabilní, rovněž důkazy pro sníženou plodnost po ooforitidě u dívek chybí.

Pankreatitida může provázet zánět příušních žláz nebo je jediným postižením. Projeví se akutní epigastrickou bolestí, palpační bolestivostí, horečkou, nauzeou, nechutenstvím a zvracením.
Vzácnými komplikacemi jsou thyreoiditida s myxedémem, mastitida u kojících žen, postižení slzných žláz a přechodná myokarditida. U dospělých se může objevit artritida kolenních nebo ramenních kloubů, polyartralgie drobných kloubů. Přehled komplikací je uveden v tab. 6.

Onemocnění příušnicemi v průběhu těhotenství může vést k abortu, předčasnému porodu. Vrozené vady byly popsány, ale důkazy pro kongenitální postižení v souvislosti s příušnicemi chybí. Incidence jednostranné hluchoty po nervovém postižení není přesně známa. Po závažné orchitidě se může vyskytnout testikulární atrofie, je obvykle mírná a jednostranná. Sterilita je neobvyklá, impotence nebyla prokázána.

Laboratorní nálezy: v průběhu orchitidy je leukocytóza s převahou polymorfonukleárů. Sérové amylázy jsou zvýšeny u parotitidy i pankreatitidy, jsou zvýšeny i v moči. Zvýšené hladiny sérových lipáz provázejí pankreatitidu. Při meningitidě je pleocytóza mezi 100 až 1000 buněk, převážně lymfocytů, hladina bílkovin je lehce zvýšená, glykorhachie je v normě, ale na začátku nemoci snížená.

Diagnostika: virus může být kultivován na embryonálních nebo buněčných kulturách. Přímý průkaz viru ze slin, mozkomíšního moku nebo moče je možný pomocí PCR. Průkaz protilátek ze séra se provádí ELISA testem a potvrzuje komplement fixační reakcí. Protilátky třídy IgM se objevují již v prvním týdnu nemoci. Antigenní příbuznost viru příušnic a virů parainfluenzy může být příčinou zkříženě reagujících protilátek.

Terapie: symptomatická, analgetika a antipyretika v akutním stavu zmírňují bolest a horečku. Antiedematózní léčba je indikovaná u meningitidy a meningoencefalitidy. Kortikosteroidy jsou krátkodobě podávány u těžké orchitidy. Pankreatické enzymy jsou doporučeny u závažných průběhů pankreatitidy. Aktivní imunizace je součástí povinného očkování (společná vakcína proti příušnicím, zarděnkám a spalničkám, tzv. MMR vakcína).