Neepileptické záchvaty Somaticky podmíněné neepileptické záchvaty Afektivní záchvaty (cyanotické afektivní záchvaty, afektivní záchvaty palidního typu, afektivně reflexní záchvaty, afektivně respirační záchvaty)
Afektivní záchvaty (AZ) („epizody zadržování dechu“, „breath holding spells“ ) jsou paroxysmální příhody vyskytující se v kojeneckém a batolecím věku (BV). Jejich incidence je 4,6-4,7%. Jsou neúmyslné, nedobrovolné, mimovolní a reflexní. Jsou způsobeny autonomní dysregulací se zadržením dechu v expiraci. Délka je od 2 sekund do 2 minut, frekvence je v rozpětí od ojedinělých příhod až po výskyt několikrát za den. V naprosté většině se jedná o benigní poruchu, i když na rodiče působí děsivě. Stavy vymizí do 7-8 let věku. Afektivně respirační a reflexní záchvaty se klasifikují podle změny barvy obličeje u dítěte v průběhu příhody na cyanotické, bledé a smíšené, u kterých se kombinuje cyanóza s bledostí.
Cyanotické afektivní záchvaty (cyanotické afektivně respirační záchvaty, cyanotické epizody zadržování dechu) jsou časnější s maximem výskytu mezi 6.-18. měsícem, výjimečně již v NV. Záchvat spouští emocionální podněty. Dítě se rozčílí, usilovně pláče a objeví se apnoe v exspiraci s cyanózou. Dítě je hypotonické, může být krátká ztráta vědomí, opistotonie či hypertonie. Dítě i bez cizí pomoci začne opět samo dýchat.
Afektivní záchvaty palidního typu ( bledé/palidní afektivně reflexní záchvaty, bledé epizody zadržování dechu, vagový typ afektivních záchvatů) jsou vzácnější s pozdnějším nástupem, především v BV 12-24 měsíců. Stavy jsou provokovány náhlým strachem, nepříjemným podnětem, úlekem nebo nečekanou bolestí a jsou bez úvodního intenzivního pláče. Nejčastějším spouštěcím faktorem je pád s drobným úrazem hlavy. Mnohdy spouštěcí faktor není zaregistrován a dítě je nalezeno již v průběhu epizody. Ztiší se, zbledne a ztratí vědomí, je hypotonické a u těžších záchvatů se mohou objevit i tonické postury nebo klonické záškuby končetin a inkontinence. Pokud je cyanóza, pak mírnější než u cyanotických afektivních záchvatů. Dítě do jedné minuty přijde k vědomí, je zaražené a spavé.
Patofyziologicky je původ bledých epizod z centrálně mediované kardiální inhibice, která vyústí v bradykardii nebo krátkou asystolii. Záchvaty s cyanózou mohou být sekundární u centrální inhibice respiračních pohybů. Oba dva patofyziologické jevy jsou mediovány
vagovým nervem. Finální mechanismus, který vede ke ztrátě vědomí, je cerebrální anoxie. Vhodné je doplnění EKG a hematologické odběry, kdy mohou být odhaleny prodloužený QT interval nebo anémie. Suplementaci Fe po určitou dobu doporučujeme testovat i u dětí, které nemají jeho deficit prokázaný.
