Cévní onemocnění mozku Cévní zásobení mozku

Mozek je zásobován čtyřmi magistrálními tepnami- párovými aa. carotides internae a aa. vertebrales, které se spojují v arteria basilaris. Arteriae carotides internae vstupují do nitrolebí karotickými kanály a v dalším průběhu se větví na arteriae cerebri mediae (které jsou vlastně pokračováním vnitřních karotid) a arteriae cerebri anteriores. Arteriae vertebrales vstupující do nitrolebí skrz foramen magnum se na lební basi spojují v arteria basilaris, která se následně větví na 2 arteriae cerebri posteriores. Prostřednictvím komunikujících arterií vytvářejí tyto tepny (proximální úseky aa. cerebri anteriores, mediae et posteriores) na spodině mozku Willisův okruh – spojku nejen mezi karotickým a vertebrobasilárním povodím, ale i mezi pravou a levou stranou mozkové cirkulace. Z Willisova okruhu vycházejí dva systémy arterií: 1. Velké párové tepny probíhající po povrchu mozku a zásobující kortikální a subkortikální oblasti mozkové tkáně (aa. cerebri anteriores, aa. cerebri mediae, aa. cerebri posteriores). 2. Drobné perforující arterie odstupující z přední (karotické) i zadní (vertebrobasilární) části Willisova okruhu a zásobující centrální struktury mozkových hemisfér, především basální ganglia, thalamus, hypothalamus a vnitřní pouzdro. Mozkový kmen je zásoben drobnými větévkami z vertebrobasilárního povodí, mozeček pak třemi párovými mozečkovými tepnami (horními, předními a zadními).
Žilní systém mozku je tvořen hlubokými mozkovými žilami a povrchovými sinusy tvrdé pleny. Hluboké žíly vv. cerebri internae, spojující se v nepárovou v. cerebri magna, odvádí krev z centrálních struktur mozkových hemisfér. Povrchové žilní sinusy odvádějí krev z mozkové kůry a podkorových oblastí. Vena magna cerebri se spojuje se systémem povrchových žilních sinusů, a ty pak ve foramen jugulare přecházejí v párové odvodné žíly vv. jugulares internae