Výukové texty Zoonózy Bakteriální Tularémie

Etiologie: gramnegativní kokobacil Francisella tularensis, má několik subtypů, klinické projevy způsobují: v USA F. tularensis tularensis (typ A), v Evropě F. tularensis holarctica (typ B).

Typ B vyvolává méně závažné infekce s menší mortalitou. Onemocnění se vyskytuje celosvětově, převážně na severní polokouli. Do organismu proniká oděrkou, spojivkou či sliznicí dýchacího nebo gastrointestinálního traktu. Akcidentální je přenos vektorem (klíště obecné). Rezervoárem jsou zajícovití a hlodavci. V místě inokulace se vytvoří hnisavé ložisko (ulcus) a při šíření lymfatickými cestami dojde k hnisavému zánětu spádové uzliny (bubon). Forma plicní a střevní se vyskytují v menších epidemiích, ostatní formy izolovaně. Je uložena intracelulárně a přežívá v makrofázích, v plicích v dendritických buňkách.

ID: 1 – 15 dní

Klinické projevy:
Nespecifické jsou celkové projevy: zimnice, horečka, pocení, zchvácenost a neurovegetativní projevy.
Dle místa vstupu a následné lokalizace se rozlišují:

1. Ulceroglandulární forma: nejčastější, ulcerace je na horních končetinách a zvětšená uzlina je nad loketním kloubem či axilárně
2. Glangulární forma: chybí vstupní ulcus, je pouze zduřelá uzliny
3. Oroglandulární forma: vstupní branou je dutina ústní, zduřelá je jedna tonzila a příslušná lymfatická uzlina
4. Okuloglandulární forma: vstupní branou je spojivkový vak, následně se rozvine purulentní konjunktivitida a zduření preaurikulární lymfatické uzliny.
5. Plicní forma: agens obsažené v aerosolu se dostává do plic vdechnutím, způsobí primární komplex a zduřené jsou uzliny v mediastinu. K inhalační nákaze stačí malé množství patogenu.
6. Střevní forma: požití kontaminované potravy způsobí bolesti břicha, nauzeu, průjem, ojediněle s příměsí krve. Zvětšené jsou uzliny intrabdominální.
7. Septická forma se rozvíjí po překonání bariéry lymfatických uzlin virulentním kmenem, kdy dochází k hematogennímu rozsevu a postižení vnitřních orgánů s generalizovanou lymfadenopatií.

Komplikace: závažnou komplikací je multiorgánové postižení při septické formě nebo kombinace několika forem.

Diagnostika: kultivační průkaz je náročný, u septických forem může být pozitivní hemokultura. K průkazu pomocí PCR je vhodným materiálem obsah vřídku nebo uzliny u ulcerograndulární formy, stěr ze spojivkového vaku u okulograndulární a stěr z tonzily u oroglandulární formy. Standardně se využívají sérologické testy (aglutinační nebo mikroaglutinační), průkazný je čtyřnásobný vzestup protilátek.

Léčba: tradiční aplikace baktericidního streptomycinu a doxycyklinu je velmi účinná. Alternativou je gentamycin nebo jiný aminoklykosid, fluorochinolony, u dětí mladších 8 let místo doxycyklinu makrolidy. Délka léčby 14 – 21 dní. Chirurgické ošetření (incise s drenáží) nebo odstranění zhnisaných uzlin je nutností.