Obecná onkologie a podpůrná péče Náhlé příhody v dětské onkologii Břišní náhlé příhody Diagnostika a vyšetření dítěte s břišními symptomy
Diagnostika gastrointestinálních komplikací u dětských onkologických pacientů založena pouze na klinickém pozorování a symptomech může být obtížná, protože většinou jde o příznaky nespecifické.
Bolest je principiálním klinickým příznakem. Při pátrání po její příčině se zaměřujeme na její charakter, lokalizaci, časový faktor, vztah k přijmu potravy. Při posuzování bolesti je nutno znát základní nemoc dítěte a aktuální léčbu.
Nevolnost a zvracení je rovněž důležitým klinickým příznakem břišní příhody. Důležitý je údaj o délce trvání potíží, vázanost na jídlo nebo mezi jídlem, nevolnost a zvracení i v noci. Charakter zvratků, přítomnost krve nebo žluči ve zvratcích je pro diagnostický proces velmi důležitý a může nás informovat např. o výšce střevní obstrukce. Důležitý je údaj o časovém odstupu od poslední dávky chemoterapie, možnost přijmu tekutin při zvracení, stupeň dehydratace.
Změny vitálních funkcí (tachykardie, teploty, hypotenze, závraty, plytké dýchání, dehydratace, vynucená poloha těla) společně s množstvím vyloučené moči /24 hodin, čas poslední stolice a její charakter, hodně napoví o stupni dehydratace a závažnosti celkového stavu.
Kromě anamnestických údajů je základem vyšetření důkladné fyzikální vyšetření pohledem (aspexie). Sledujeme celkové chování a polohu dítěte, stupeň abdominální distenze, pohyb dechové vlny na břišní stěně, barvu kůže dítěte. Vyšetření poslechem (auskultace) nás informuje o přítomnosti nebo nepřítomnosti peristaltiky a její distribuci. Palpační vyšetření musí být jemné, ale precizní, trpělivé, aby jsme dítě nevystrašili a nezpůsobili mu zbytečné bolesti a trápení. Pátráme po palpační bolestivosti difuzní nebo lokalizované, příznacích peritoneálního dráždění,
přítomnosti patologické masy v bříšku. Nevyhnutným předpokladem, který se může zdát poněkud banální, je při hodnocení palpačního vyšetření bříška u nemocného dítěte mít teplé ruce. Rektální vyšetření má v dětské onkologii své limitace a indikujeme ho velmi uvážlivě zvlášť u neutropenických pacientů pro riziko mikrotramatu sliznice rekta s možností následního rozvoje perirektálního abscesu nebo sepse.
Kromě fyzikálního vyšetření zásadním způsobem k diagnóze přispívají radiologické vyšetřovací metody – ultrazvuk a vyšetření počítačovou tomografií (CT vyšetření).
Součástí vyšetření dětí s podezřením na akutní břišni příhodu je laboratorní a mikrobiologické vyšetření. Vyšetření hematologických parametrů – krevního obrazu a koagulace, stejně jako kompletní biochemické vyšetření je standardním postupem.