Epilepsie Klinické projevy epileptických záchvatů Parciální záchvaty (ložiskové, fokální, lokalizované)

Parciální simplexní záchvaty ( s elementární symptomatologií)

U parciálních simplexních záchvatů ukazují počáteční klinické projevy a /nebo EEG změny na aktivaci části korové oblasti v jedné mozkové hemisféře. V průběhu záchvatu není narušeno vědomí.

1. Parciální simplexní záchvaty s motorickými projevy - Motorickými záškuby může být postižena kterákoliv část těla, v závislosti na aktivitě té které oblasti primárního kortexu. Motorické projevy mohou být čistě fokální, ale může dojít i k jejich postupnému šíření na další části těla, a v tom případě je záchvat označován jako „jacksonský“. Po skončení záchvatu mohou být postižené části těla paretické. Jedná se o Toddovu postparoxysmální parézu a může trvat minuty i hodiny. Jako projev záchvatu se může objevit verzívní symptomatologie se stáčením očí nebo hlavy, trupu i s rotací celého těla. Pokud je zasažena řeč, pak klinickým obrazem je záraz řeči nebo naopak vokalizace, jindy opakování slabik, slov nebo i vět (palilalie). Vzácněji při výskytu klonů či lokalizovaných motorických záškubů trvajících celé hodiny i dny lze klasifikovat parciální kontinuální epilepsii nebo-li „epilepsia parcialis continua“. U parciálního simplexního záchvatu není porucha vědomí, ale nesmíme zapomínat na možnost vývoje a šíření epileptické aktivity na další oblasti mozku s následným rozvinutím komplexního parciálního záchvatu nebo (sekundárně) generalizovaného motorického záchvatu.
2. Parciální simplexní záchvaty s autonomními příznaky - Může se vyskytovat tachykardie, pocení, zrudnutí, rozšíření zornic, zvracení či nauzea, nucení na stolici nebo močení až inkontinence.
3. Parciální simplexní záchvaty s somatosenzorickými a speciálními senzorickými příznaky - Záchvaty jsou spouštěny z korových okrsků, které slouží senzitivní nebo senzorické funkci a pacient referuje sensitivní vjemy, jako je brnění, mravenčení, pálení, píchání, porucha orientace v prostoru nebo naopak znecitlivění, nebo mohou být zasaženy další smysly. Mohou se vyskytovat záchvaty zrakové, sluchové, čichové, chuťové nebo vertiginózní. Speciální senzorické příznaky mohou být od jednoduchých (třeba záblesky, pachutě či nepříjemné zápachy) až po komplexní ( vizuální, sluchové a další až strukturované halucinace). Rozhodující je, zda epileptickou aktivitu produkují jen primární centra nebo i oblasti asociáčního kortexu. I tyto parciální záchvaty se mohou vyvíjet do komplexního nebo generalizovaného tonicko-klonického záchvatu.
4. Parciální simplexní záchvaty s psychickými symptomy, kdy jsou postiženy vyšší cerebrální funkce. Můžeme vidět záchvaty poruchy řeči (parciální dysfázie, palilalie), dysmnestické záchvaty, kdy jsou poruchy časové orientace, snové stavy, dejá vu ( pocity již viděného a prožitého) nebo naopak jamais vu. Jako kognitivní příznaky jsou označovány pocity depersonalizace, neskutečného nebo lhostejnosti. Velmi zvláštní je paroxysmální afektivní symptomatologie, kterou může být pocit velké slasti nebo naopak, strachu, děsu či hrůzy, úzkosti, pocity provinění a odmítnutí, deprese, záchvaty zloby nebo lítostivosti, které vznikají rychle a bez podnětu a obvykle rychle i vymizí. Mnohdy jsou provázeny i vegetativním doprovodem. Paroxysmální iluze mohou mít podobu vidění zmenšeného či zvětšeného ( mikropsie nebo makropsie), změněné vnímání části těla, změněné vnímání vzdálenosti či rozdvojení ( jako by osoba stála mimo svoje tělo). Iluze se mohou týkat i sluchových vjemů – pacient slyší např. zvláštní tlumené, protáhlé hlasy.

Parciální záchvaty s komplexní symptomatologií

Jsou to parciální záchvaty, které jsou rovněž iniciovány epileptickými výboji v korové oblasti jedné mozkové hemisféry, ale v jejichž průběhu dochází k narušení vědomí. Porucha vědomí může být i iniciálním klinickým příznakem. Do komplexního záchvatu se může vyvíjet záchvat původně simplexní (obvykle aura) a komplexní záchvat může přejít do záchvatu (sekundárně) generalizovaného tonicko-klonického.

Aurou je iniciální část záchvatu, kterou pacient vnímá před nástupem poruchy vědomí. Může pacienta upozornit na přicházející komplexní parciální záchvat. Pacienti ji popisují retrospektivně po ukončení záchvatu.   
V průběhu komplexního záchvatu se může objevit porucha chování, kterou označujeme jako automatismy. Jedná se bezděčnou a někdy i poměrně komplexní motorickou činnost, která se vyskytuje ve stavu zastřeného vědomí v průběhu epileptického záchvatu nebo po něm. Tato automatická a často i celkem koordinovaná činnost, může být buď pokračováním činnosti před záchvatem nebo novou činností, která je vyprovokovaná vjemy pacienta během záchvatu. Rozlišují se obvykle automatismy oroalimentární (žvýkání, žmoulání, polykání, sání), gestikulační, ambulatorní (pohybové včetně komplexních pohybových stereotypů např. progrese) a řečové. Některé automatismy vyjadřují emocionální prožitky během záchvatu a vzácně mohou být antisociálně zaměřeny.