Obecná onkologie a podpůrná péče Hematologická podpůrná péče, krvácivé a trombotické komplikace, hemoterapie Trombotické komplikace u onkologických pacientů CŽK a trombóza
U dětských onkologických pacientů se nejčastěji setkáváme s trombózou v souvislosti se zavedením CŽK. U novorozenců je trombosa v přímé souvislosti s CŽK až v 80%, u větších dětí cca ve 40%. Cizí povrch CŽK a omezení průtoku krve kolem CŽK lze prokazatelně považovat za jedno ze získaných trombofilních rizik. Pro snížení rizika se používají heparinem potažené CŽK. Možností je i preventivní „miniheparinizace“ za hospitalizace, většinou v dávce 1 IU nefrakcionovaného heparinu (UFH) /kg/hodinu a proplachy CŽK roztokem UFH, většinou v koncentraci 100 IU/ml. I přes tato opatření k trombóze v souvislosti s CŽK může dojít. Lokalizace odpovídá místům, kam se CŽK obvykle zavádí, v povodí horní duté žíly (podklíčková a jugulární žíla), nebo femorální žíly. Lokalizace CŽK v povodí horní duté žíly komplikuje diagnostiku trombózy, neboť oblast není dobře přístupná ultrazvukovému vyšetření a není také možná komprese postižené cévy při vyšetření. Proto je někdy vhodné provést venografii. Léčba s CŽK asociované trombózy závisí na stavu pacienta, u signifikantních klinických projevů lze uvažovat o lokální trombolýze pomocí r-tPA podané přímo do CŽK. Alespoň částečně bývá úspěšná i léčba LMWH podávaná s.c. nebo i.v. do periferní žíly, nebo přímo do CŽK tam, kde je to možné. Při septickém stavu, jehož příčinou je infikovaný trombus asociovaný s CŽK je nutné katetr extrahovat.
