Obecná onkologie a podpůrná péče Hematologická podpůrná péče, krvácivé a trombotické komplikace, hemoterapie Hemoterapie Hemovigilance

Je systém dohledu nad všemi aktivitami v transfuzním řetězci, který je založen na hlášení neočekávaných reakcí u dárců krve a příjemců krevních složek s cílem zvýšit bezpečnost transfuzního procesu. Právě potransfuzní reakce jsou závažnou a potenciálně život ohrožující komplikací podávání složek krve. Týkají se zejména transfuzních přípravků, některé se však mohou vyskytnout i při podání krevních derivátů. Do potransfuzních reakcí řadíme transfuzí přenesené infekce, imunní komplikace, kardiovaskulární a metabolické komplikace transfuze. Viz tabulka 6. Pokud se při nebo po podání krevní složky vyskytne stav, který by mohl být potransfuzní reakcí, je nezbytné, kromě okamžité adekvátní léčby, řádné hlášení reakce a dodání materiálu k dovyšetření a potvrzení (zejména u imunních reakcí) či vyloučení  takové nežádoucí reakce. Proto musí být vaky po transfuzi uschovány 24 hodin v ledničce na oddělení. Často je odlišení potransfuzní reakce od jiného chorobného stavu velmi obtížné či téměř nemožné, zejména u závažně nemocných pacientů.

Potransfuzní reakce:

1. Transfuzí přenosné infekce:

• virové, bakteriální a parazitární infekce: detekce stejného agens u příjemce i v krevním produktu; infekce u příjemce před transfuzí nebyla přítomna

2. Imunní komplikace transfuze:

• hemolytická reakce akutní (do 24 hodin), pozdní (až do 28 dnů) – febrilie a eventuálně další příznaky, laboratorní známky hemolýzy; je způsobena hemolýzou podaných erytrocytů protilátkami příjemce – diagnostika pomocí pozitivního přímého antiglobulinového testu a pozitivní zkoušky kompatibility
• febrilní nehemolytická potransfuzní reakce: febrilie, třesavka, nauzea, zvracení do 4 hod po transfuzi bez jiné příčiny
• TRALI (akutní poškození plic způsobené transfuzí) : dušnost, bilaterální plicní infiltráty na rtg bez jiné příčiny, prokazujeme pozitivní antigranulocytové protilátky
• TA-GvHD (s transfuzí asociovaná reakce štěpu proti hostiteli) : horečka, kožní léze, poškození jater, GIT, cytopenie do 6 týdnů po transfuzi bez jiné příčiny (medián nástupu 8 dní po transfuzi), je způsobena reakcí dárcovských lymfocytů proti antigenům příjemce, diagnostikuje se biopsií poškozených orgánů a průkazem chimérismu. Tato vzácná reakce je zatížena mortalitou 75-90%.
• alergické rekace : erytém, dušnost, stridor, edém, pruritus, urtika do 24 hod po tranfuzi
• anafylaktická reakce : hypotenze (pokles krevního tlaku >30mm Hg) s aspoň jedním z příznaků uvedených u alergické reakce
• potransfuzní trombocytopenická purpura : trombocytopenie a purpura do 12 dnů po transfuzi, průkaz nálezem antitrombocytárních protilátek u příjemce 
• transfuzí indukovaná AIHA (autoimunní hemolytická anemie), alloimunizace proti antigenům krevních buněk nebo plazmatických bílkovin

3. Kardiovaskulární nebo metabolické komplikace transfuze:

• oběhové přetížení: dušnost tachykardie, zvýšení TK, na rtg plicní edém
• hyperkalemie při rozpadu erytrocytů
• hypokalcemie při nadměrném přívodu citrátů  z krevního vaku
• potransfuzní hemosideroza při opakovaných převodech erytrocytů, každá podaná transfuzní jednotka zatíží organismus až 200 mg železa, které organismus není schopen vyloučit, nadměrné ukládání způsobuje poškození orgánů – zejména jater, myokardu, plic a endokrinních žlaz
• hypotenze a hypertenze, hypotermie

Tab č. 6 Nejčastější potransfuzní reakce