Obecná onkologie a podpůrná péče Hematologická podpůrná péče, krvácivé a trombotické komplikace, hemoterapie Hemoterapie Plazma (čerstvá zmražená plazma (ČZP, FFP))

Je získávána z odběru plné krve (P, 230 ml) nebo z aferézy (PA, 600 ml).  Neobsahuje leukocyty ani erytrocyty, pouze malé množství trombocytů (<50x109/TU). Celková bílkovina je > 50 g/l. Obsahuje normální množství albuminu a imunoglobulinů, normální množství stabilních koagulačních faktorů a přirozených inhibitorů koagulace, odpovídající poměrům v plazmě dárce.

Po odběru je rychle zamražena na teplotu nižší než -30°C a uschována v karanténě. Pro klinické použití je uvolněna až v případě, že stejný dárce přijde po 6 měsících na nový odběr a neobjeví se u něj známky infekčního onemocnění nebo jiná patologie.
ČZP je indikována při nutnosti substituce koagulačních faktorů u pacientů s krvácením nebo preventivně při deficitu koagulačních faktorů, pokud není k dispozici vhodný protivirově ošetřený krevní derivát. Rovněž je ČZP indikována u pacientů s trombotickou trombocytopenickou purpurou k substituci chybějící metaloproteázy ADAMTS-13, při výměnné plazmaferéze a u výměnné transfuze.

Expirace je 2 roky při skladování v teplotě < - 30°C, při vyšších teplotách pak klesá (pouze 3 dny při teplotě –5 až –18°C). Po rozmražení v 37°C musí být ČZP podána bezprostředně, nejdéle do 6 hodin.  Má zachovánu minimálně 70% aktivitu labilních koagulačních faktorů (FVIII a FV).  ČZP se podává kompatibilní v AB0 systému  nebo lze jako “universální“ plasmu použít  přípravek skupiny AB (neobsahuje anti-A ani anti-B protilátky). Při opakované substituci narůstá riziko oběhového přetížení pacienta a citrátové toxicity (náběrový roztok ACD-A, AB16 nebo CPD obsahuje citráty).

TP jsou pro vybrané pacienty upravovány deleukotizací, a to před, při nebo po vydání přípravku. Cílem je snížení rizika přenosu infekce (CMV, EBV, HTLV, priony, parvovirus B19, malárie a další netestované infekce), snížení rizika alloimunizace, TRALI a TA-GvHD. Deleukotizace je indikována u dětí do 1 roku, intrauterinních transfuzí, imunokompromitovaných a polytransfundovaných pacientů, nemocných s perspektivou transplantace kostní dřeně či orgánu, anamnézou febrilních nehemolytických potransfuzních reakcí nebo s pozitivními antileukocytárními protilátkami. Deleukotizace je prováděna přes deleukotizační filtry, což snižuje mírně buněčnost TP. Pokud je dleukotizace prováděna při podání (bed side), může vést k reakci příjemce na cytokiny uvolněné v průběhu deleukotizace do transfundovaného TP.

Ozařování TP dávkou 25-50 Gy má za cíl zahubit reziduální imunokompetentní lymfocyty a tím předejít TA-GvHD. Je indikováno zejména u nemocných s těžkým vrozeným či získaným imunodeficitem (pacient po transplantaci kostní dřeňe), u transfuze od příbuzného a u intrauterinní transfuze. TP se ozařuje většinou bezprostředně  před vydáním na oddělení.

Jak je řečeno v předchozích odstavcích, dávkování TP se řídí mimo jiné hmotností pacienta. Standardní transfuzní jednotka TP může být pro malé děti příliš objemná. Transfuzní stanice na vyžádání připraví z ERD nebo ČZP vaky „pediatrické“, u ERD do 150 ml a u ČZP kolem 80 ml, ozářené. Vaky TAD se nedělí, lze ale připravit menší z trombocytů  z buffy coatu.

Onkologičtí pacienti většinou naplňují kriteria rizikovosti při podávání TP jako  imunokompromitovanost, výhled opakovaných transfuzí, perspektiva transplantace a další, proto jsou jim podávány TP deleukotizované a některým i ozářené.