Ucho Choroby vnitřního ucha Nedoslýchavost způsobená hlukem

Klinicky rozlišujeme 3 diagnostické jednotky:

akutrauma
poruchy sluchu z dlouhodobé zátěže hlukem (zejména profesionální) - působení opakované nadměrné hlukové záteže v průběhu měsíců až let
socioakusis - sluch městského obyvatelstva je signifikantně horší než obyvatelů venkova

Patofyziologie: dočasná změna prahu (TTS - temporary treshold shift) je způsobená metabolickým vyčerpáním vláskových buněk vystavených nadměrnému hluku. Prolongace zátěže vede k mikrotraumatům - postižení sterocilií zevních i vnitřních vláskových buněk a jejich apoptose, ruptuře Reisnerovy membrány, zániku vláskových buněk a tím následně k trvalému zhoršení sluchu (sluchová vada, PTS - permanent treshold shift). Postižení je největší na frekvencích 3000-6000Hz, často s největším zubem na 4000Hz ze dvou důvodů:

ochranné funkce reflexů m. stapedius a m. tensor tymopani v hlubkokých frekvencích až do 1kHz
místo střetu postupujících vln po basilární membráne dle Barányho teorie s místem střetu obou vln na cca 4000Hz.

Etiologie: Stupeň postižení a pravděpodobnost zlepšení závisí na dávce hluku (intenzita hluku x doba záteže) Postižení je v případě dlouhodobější záteže symetrické. U třesků (vysokointenzitních a krátkodobých hluků) často spíše jednostranné v závislosti na směru přicházejícího hluku. Expozice hluku 85dB po dobu 8h již většinou způsobuje poruchu sluchu. Zdvojnásobení energie zvuku (zesílení o cca 3dB) způsobí podobné postižení za 1/2 doby. Nepřetržitý zdroj hluku je více patogenní než intermitentní. Dalšími faktory jsou individuální odolnost vázaná na genetickou výbavu a celkový stav organismu (větší pravděpodobnost vzniku u diabetiků, pacientů s hyperlipidemií, s kardiovaskulárním onemocněním , s abusem cigaret, užívajících ototoxiké léky)

Diagnostika: subjektivní audiometrie, tympanometrie se stapediálními reflexy. Vyloučení retrokochleární poruchy sluchu (BAEP, MRI) pouze u asymetrických nedoslýchavostí. Laboratorní vyšetření nemá význam.

Diferenciální diagnostika: Zejména u chorob z povolání, nebo v případě odškodnění je třeba z forenzních důvodů vyloučit simulaci, disimulaci, agrvaci pomocí kortikálních evokovaných potenciálů (LAEP, CERA). Odlišení ototoxicity a presbyacuse na základě anamnézy.

Terapie: Neexistuje ověřená efektivní terapie. Můžeme nabídnout kortikoidní, vasodilatační a hyperbaroxyterapii s patřičným poučením o nežádoucích účincích a sporném efektu.

Prevence: Vzhledem k minimálním až žádným efektům terapie je nejpodstatnější prevence. Maximální přípustné hladiny hluku, které by ještě neměly způsobit poruchu sluchu (podle filtru A):

16h, 85 dBA
8h, 90 dBA
6h, 92 dBA
4h, 95 dBA
3h, 97 dBA
2h, 100 dBA
1.5h, 102 dBA
1.0h, 105 dBA
30min, 110 dBA
15min, 115 dBA