Výukové texty Prevence a profylaxe infekčních nemocí Pasivní imunizace
Úvod:
Pasivní imunizace spočívá v podání specifických faktorů imunity. V éře před antibiotiky znamenala hlavní nástroj boje s infekcí. Dnes je určena pro stavy, kdy pacienti nestíhají nebo nemohou vytvořit imunitu vlastní (závažné intoxikace, velmi rychlé infekce). Podle původu protilátek se tradičně dělí na heterologní, homologní a monoklonální.
Heterologní
Heterologní protilátky pocházejí od cíleně imunizovaných zvířat, nejčastěji od koně. Jejich aplikace je spojena s rizikem anafylaktické reakce nebo sérové nemoci a proto podléhá velmi opatrnému protokolu podávání.
K dispozici jsou protilátky proti:
- botulotoxinu
- difterotoxinu
- vzteklině
- zmijímu jedu
- hadím jedům (polyvalentní hadí sérum)
- jedu štír
Homologní
Pochází od lidí, kteří si vytvořili specifickou imunitu. Riziko anafylaxe je podstatně menší.
K dispozici jsou protilátky proti:
- tetanotoxinu (podání indikováno u poranění neočkovaných, nebo u starých neúplně očkovaných)
- hepatitidě B - konkrétně proti HBsAg (indikováno u novorozenců matek s HBV nebo u styku se sekrety člověka s HBV - znásilnění, poranění jehlou)
- varicella-zoster viru (indikováno nedonošených dětí, indikováno u gravidních, nebo imunodeficitních, kteří dříve neprodělali VZV infekci a jsou nyní v inkubační době, také indikováno u novorozenců matek, které v době kolem porodu prodělávají VZV infekci)
- CMV (indikováno u imunodeficitních v den transplantace)
- rabický (indikováno u pokousání suspektním zvířetem v rabies oblasti)
Monoklonální
Tyto protilátky vznikají hybridizační technologií. Riziko anafylaxe je minimální. K dispozici jsou protilátky proti:
- V praxi existuje zatím pouze proti RS viru, která je indikována u nedonošených novorozenců a dětí s bronchopulmonální dysplázií.
