Dětská anesteziologie a resuscitace | Dětská chirurgie | Dětské infekční lékařství | Dětská radiologie | Dětská neurologie | Dětské oční lékařství | Dětská onkologie | Dětská otolaryngologie | Pediatrie | Genetika

Ucho Choroby středního ucha Chronické záněty středouší Otitis media chronica secretorica

Definice: Přítomnost sekretu různých fyzikálních vlastností za celistvým bubínkem bez příznaků akutní infekce. Při trvání alespoň 3 měsíce označujeme zánět za chronický. Přítomnost sekretu do 3 měsíců označujeme jako subakutní sekretorickou otitidu. Sekret může být serózní, hlenový, purulentní nebo kombinací předchozích.

Patogeneze: Porucha funkce Eustachovy tuby, eventuelně akutní středoušní záněty vedou ke strukturálním a funkčním změnám středoušní sliznice a bubínku. Ve středoušní sliznici vznikají žlázové formace, které se ve zdravé sliznici nevyskytují. Poškození funkce řasinkového epitelu vede k poruše ciliárního transportu do Eustachovy tuby. Výsledným stavem je hromadění sekretu produkovaného žlázkami středoušní sliznice nebo zbytkového sekretu po akutním středoušním zánětu ve středoušní dutině. Na bubínku vznikají místa atrofická a kalcifikace. V oslabených částech bubínku je zvýšené riziko vzniku retrakcí.

Etiologie: ve středoušním sekretu odebraném při chronické sekretorické otitidě byly nalezeny části DNA H. influenzae.

Průběh: zpočátku často asymptomatický průběh, později je nejvýraznějším klinickým příznakem převodní porucha sluchu lehká až střední. Možný je tinnitus a také recidivující akutní středoušní záněty. Retrakce bubínku v oslabených atrofických místech mohou vést k adhezím nebo k cholesteatomu.

Diagnostika:

  • Otoskopie: zpočátku je možný zcela normální otoskopický nález (šedý, lesklý a konturovaný bubínek). Typicky však dochází ke změně barvy bubínku prosvítajícím sekretem. Bubínek může být nažloutlý či namodralý, v některých případech je patrná hladinka sekretu. Reflex je roztříštěný, zkrácený či vymizí zcela, bubínek je matný. Vpáčení bubínku vede k více horizontálnímu uložení stria mallearis. Retrakční kapsy jsou indikací k chirurgickému výkonu.
  • Tympanometrie: křivka B nebo C2
  • Vyšetření sluchu: převodní nedoslýchavost lehká až střední

Terapie:

  • Konzervativní: stimulace svalů patra (žvýkačky), antihistaminika, lokální kortikoidy. Politzerace lze provádět u pacientů bez přítomnosti infektu horních cest dýchacích.
  • Chirurgická:
    • zlepšení funkce Eustachovy tuby: Dostatečná funkce Eustachovy trubice může vést ke zlepšení mukociliárního transportu ze středoušní dutiny: sanace nosohltanu a dutiny nosní, zlepšení nosní průchodnosti (nejčastěji odstranění lymfatické tkáně z nosohltanu v dětském věku, která svou velikostí může působit kompresi nosohltanového ústí Eustachovy tuby nebo může být zdrojem recidivujících infekcí). Především u dospělých pacientů je nutno vyloučit tumor nosohltanu.
    • zlepšení sluchu: odstraněním sekretu ze středoušní dutiny a snížením je ho produkce (myringotomie s odsátím sekretu ze středouší ev. zavedení tlak vyrovnávající trubičky - sníží riziko vzniku retrakčních kapes a zajistí dostatečné provzdušňování středoušní dutiny).

Dlouhodobé výsledky terapie OMS podle studií posuzujících efekt zavedení TVT ve svém důsledku nevedou k statisticky významným rozdílům mezi pacienty jimž byly či nebyly TVT zavedeny. Přínosem TVT však je lepší sluch po dobu trvání choroby a nižší počet rozsáhlých chirurgických výkonů na spánkové kosti.