Dětská anesteziologie a resuscitace | Dětská chirurgie | Dětské infekční lékařství | Dětská radiologie | Dětská neurologie | Dětské oční lékařství | Dětská onkologie | Dětská otolaryngologie | Pediatrie | Genetika

Ucho Choroby středního ucha Akutní záněty středouší Otitis media acuta (OMA)

Definice: zánět sliznice dutiny bubínkové a sliznice pneumatického systému spánkové kosti, doprovázený náhle vzniklými symptomy akutní infekce.

Patogeneze:

  • nejčastěji přestup infekce z nosohltanu přes Eustachovu tubu díky tlakovému gradientu mezi středoušní dutinou a nosohltanem (ET uzavřená) nebo mechanismem posmrkávání (ET otevřená).
  • hematogenní infekce při infekcích dýchacích cest (chřipka, spála, neštovice)
  • infekce středouší při perforaci v bubínku či jiné komunikaci středouší se zevním prostředím.

Etiologie:

  • Streptococcus pneumonie až 60%,
  • Haemophillus influenzae až 25%
  • Moraxella catarrhalis
  • Staphylococcus aureus

Po zavedení očkování proti H. influenazae (2000) a S. pneumonie je nutno předpokládat změny v procentuálním zastoupení jednotlivých patogenů.

Klinické příznaky a diagnostika:

Stadium iniciální:

  • Subjektivní potíže: infekce dýchacích cest, zalehnutí, píchání či bolest v uchu, zhoršení sluchu, nauzea, neklid.
  • Objektivní nález:
    • Otoskopie: zvýšená cévní kresbu či zarudnutí bubínku, který je ve své normální poloze, tj. je zřetelně patrná prominence malleární (procesus brevis mallei).
    • Audiometrie: norma, převodní nedoslýchavost
    • Tympanometrie: křivka C. Diferenciálně diagnosticky u novorozenců, kojenců a malých dětí je třeba odlišit překrvení bubínku způsobené jinými příčinami, např. křikem.

Stadium rozvinuté otitidy: V tomto stadiu dochází často k bakteriální superinfekci původně virového zánětu. Zvýšený tlak sekretu vede drážděním periferních zakončení senzitivních nervů ke stupňování bolestivosti. Zároveň se stupňuje riziko přestupu zánětu na kost se vznikem komplikací. Při otevřené (patentní) Eustachově tubě je možný částečný odtok sekretu do nosohltanu.

  • Subjektivní potíže: otalgie a nedoslýchavost, nauzea, zvracení. (Arnoldův reflex při podráždění r. auricularis n. vagi – Arnoldova nervu). Malé děti jsou zvýšeně neklidné především v horizontální poloze, kdy dochází ke zvýšenému prokrvení hlavy a krku.
  • Objektivní nález:
    • Otoskopie: vyklenutí bubínku s maximem v zadním horním kvadrantu (nelze diferencovat processus brevis mallei).
    • Audiometrie: převodní nedoslýchavost. Weberova zkouška za předpokladu normálního sluchu kontralaterálně lateralizuje do nemocného ucha.
    • Tympanometrii pro bolestivost neprovádíme.

Stadium rozvinuté otitidy s perforací: stupňujícím se tlakem sekretu dochází často k perforaci bubínku a výtoku ze středoušní dutiny do zevního zvukovodu. Infikovaný sekret může způsobit zánět zevního zvukovodu.

  • Subjektivní potíže: nedoslýchavost.
  • Objektivní nález:
    • Otoskopie: sekrece ve zvukovodu, macerovaný bubínek.
    • Audiometrie a Weberova zkouška jsou shodné jako v předchozím stadiu.
    • Tympanometrie je pro perforaci bubínku neproveditelná

Terapie:

Stadium iniciální: terapie infekce dýchacích cest, proužek s boralkoholem přiložený na bubínek, eventuelně ušní kapky. Analgetika, antipyretika, antihistaminika, tekutiny, vitamíny, chladný obklad za ucho, zvýšená poloha hlavy. Kontrolní vyšetření u obvodního lékaře, při trvání potíží kontrolní vyšetření otolaryngologem včetně vyšetření sluchu.

Stadium rozvinuté otitidy: je plně indikována paracentéza či tympanocentéza v zadním dolním kvadrantu bubínku z důvodu snížení rizika vzniku komplikací a úlevy od bolesti. Po provedení paracentézy ustává obvykle bolestivost a snižuje se tělesná teplota k normálu. Výtok z ucha obvykle ustává během 1 týdne. Po provedené paracentéze je nutné intenzivní lokální ošetřování. Doporučujeme opakovaně výplachy zevního zvukovodu vlažnou borovou vodou v závislosti na intenzitě výtoku sekretu ze středouší, během prvních 3 dnů však alespoň 5x denně. Antibiotická terapie v běžných případech není nutná. Při závažnějším průběhu onemocnění nebo v jiných indikovaných případech (vyšší riziko komplikací, anamnestické údaje, stav imunity…) je antibiotikem volby Amoxycillin, dále cefalosporiny, při alergii makrolidová antibiotika. Kontrolní vyšetření standardně provádíme za 5 dní po provedené paracentéze, pacienti jsou poučeni, aby se při přetrvávání nebo dokonce zhoršení potíží dostavili ke kontrole dříve. Vyšetření sluchu (u nespolupracujících pacientů pouze tympanometrie) provádíme po zhojení zánětu, tj. obvykle za 14 dní po první návštěvě. Další kontroly dle výsledků audiometrie či tympanometrie 1x za 1-2 měsíce.

Stadium rozvinuté otitidy s perforací: viz. stadium 2 bez nutnosti provedení paracentézy.