Ucho Vyšetřovací metody ucha Objektivní audiometrie Tympanometrie

Tympanometrie je objektivní vyšetřovací metoda hodnotící závislost odrazu zvuku od bubínku zpět k tympanometru na změně tlaku vzduchu v zevním zvukovodu.

Tympanometr je zařízení, které vysílá zvukové vlny k bubínku, přijímá a zpracovává zpět odražené zvukové vlny od bubínku a zároveň mění tlak vzduchu v zevním zvukovodu. Platí, že nejvíce zvuková energie prochází převodním systémem do vnitřního ucha (a tedy nejméně se odráží od bubínku zpět k tympanometru), pokud jsou tlaky na obou stranách bubínku shodné (compliance – poddajnost bubínku a středoušních kůstek - je nejvyšší). Čím více jsou tlaky na obou stranách bubínku rozdílné, tím více se snižuje compliance a naopak se zvyšuje admitance (tuhost). Odráží se tedy od bubínku zpět k tympanometru více zvukových vln a méně je jich převáděno středoušními kůstkami. Na základě hodnoty admitance tympanometr zapíše různé typy křivek.

Tympanometrické křivky se nejčastějí hodnotí klasifikací dle Jergera: základní křivky jsou A,B,C.

• Křivka A je fyziologická s vrcholem při nulových hodnotách tlaku. Vrchol značí zároveň hodnotu aktuálního tlaku ve středouší (tlaky na obou stranách bubínku jsou stejné). Křivka typu As (vrchol je níže než 0,3 ml na ose y) je spojena se zvýšenou tuhostí převodního systému (např. otoskleróza). Křivka typu Ad (má vrchol nad 1,2ml na ose y) je spojena se zvýšenou pohyblivostí převodního sytému (atrofie bubínku, přerušení řetězce kůstek).
• Křivka C znamená poruchu ventilační funkce Eustachovy tuby. Vrchol je u této křivky posunut do negativních hodnot tlaku (C1 od -100 do -200 daPa, C2 od - 200 daPa).
• Křivka B je bezvrcholová. Znamená, že od bubínku se při různých tlacích v zevním zvukovodu odráží stále stejné množství zvuku. Příčinou je zvýšená tuhost systému bubínek - středouší, nejčastěji způsobená přítomností sekretu ve středoušní dutině za celistvým bubínkem (OMCHS - otitis media chronica secretorica).

Pozitivní hodnoty admitance je možné při běžném ambulantním provozu zjistit nejspíše při akutním zánětu středouší, u tohoto onemocnění se ovšem tympanometrie pro bolestivost běžně neprovádí.

Kromě hodnot admitance je většina tympanometrů schopna zjistit i aktuální objem prostoru ve kterém dochází k změně tlaku (zevní zvukovod, eventuelně středoušní dutina) a odhalit tak i drobné nepřehledné perforace bubínku.

Moderní tympanometry dokážou vyšetřit také akustické reflexy středoušních svalů (m. stapedius – inervace z n.VII a m. tensor tympani – n. V). Funkcí těchto svalů je ochrana sluchového ústrojí před silnými zvuky. Při neporušené funkci zevního, středního a vnitřního ucha je stapediální reflex výbavný při intenzitách zvuku nad 80dB, reflex m. tensor tympani při intenzitách nad 100 dB. Reflexy jsou bilaterální při unilaterální stimulaci. Výbavnost středoušních reflexů při poruše sluchu svědčí pro poruchu za reflexními oblouky. Pokud je reflex m. stapedius výbavný na hladinách do 60 dB nad prahem považujeme to za průkaz recruitment. Decay reflex vyšetřuje zvýšenou únavnost sluchu. Pokles hodnoty stapediálního reflexu o 50% během 10 sekund prokazuje zvýšenou únavnost sluchu.