Neepileptické záchvaty Neepileptické psychogenní záchvaty v dětství a adolescenci Nevědomě navozené psychogenní záchvaty (PZ)

Postihují s převahou dívky nebo ženy a vznikají nejčastěji mechanismem disociace nebo konverze, které nemocnému umožní vyhnout se zraňujícímu tématu, emoci nebo neblahé vzpomínce. Jsou v dětství poměrně vzácné, obvyklý nástup konverzní symptomatiky bývá řazen k rozmezí 15ti až 35ti let. Semiologie je velmi různorodá, protože se nejedná o jedinou chorobu, ale o souhrnné označení skupiny symptomů, které se vyskytují v rámci různých psychiatrických poruch jako souběžná psychopatologie. Záchvat provokuje faktor emočního charakteru, rozvíjí se pozvolna, bývá asociován se změnou vědomí a emočními projevy. Doprovází jej bizarní, asynchronní motorická aktivita, někdy i se zachovanou volní složkou. Nejčastějším klinickým obrazem bývá pravidelný nebo nepravidelný tremor různých tělesných segmentů, pohyby hlavou ze strany na stranu, pánevní pohyby, různé tonické postury. Asi 80% pacientů má zavřené oči a klidný výraz v obličeji, což nekoresponduje s motorickými projevy na končetinách. Někteří mají tzv. iktální polospánek. Leží, nic neprodukují ani nereagují. Někdy se může se jednat i o imitaci tonicko – klonického generalizovaného záchvatu. 
Panické ataky jsou opakované záchvaty silné úzkosti bez vazby na konkrétní situaci. Rozvíjí se silný strach s vystupňováním doprovodných tělesných příznaků (bušení srdce, bolest na hrudi, pocity dušení, závratě, pocity neskutečna). Současně se pacient obává smrti, omdlení, zešílení. Panické ataky se mohou objevit i v noci v průběhu spánku. Obvyklý nástup plného klinického obrazu bývá mezi 15.-24. rokem, ale mohou se vyskytovat již od školního věku.