Vybrané kapitoly z psychiatrie pro zubní lékařství Klinický obraz
Schizofrenie
Schizotypní porucha
Trvalé duševní poruchy s bludy
Akutní a přechodné psychotické poruchy
Indukovaná porucha s bludy
Schizoafektivní porucha
U nemocných se setkáváme v různých fázích onemocnění s poruchami téměř všech psychických funkcí. Z praktického, hlavně léčebného hlediska je vhodné rozlišovat pozitivní příznaky, negativní příznaky a kognitivní deficit.
Pozitivní (psychotické) příznaky jsou nejčastější příčinou hospitalizace. Jsou spojovány s regionálně zvýšenou dopaminergní aktivitou. Klasicky do této kategorie řadíme halucinace (poruchy vnímání), bludy a dezorganizaci (poruchy myšlení) s konsekvencemi v jednání nemocného.
Negativní příznaky souvisí se sníženou dopaminergní aktivitou (jiná oblast než u pozitivních příznaků, část frontálního kortexu). Představují ochuzení psychiky, nejvýrazněji v emotivitě a volní složce. Zahrnují apatii, ztrátu motivace a prožitku radosti, sociální stažení, ochuzení řeči a myšlení. Jsou zodpovědné za funkční neschopnost a špatnou kvalitu života. Jsou přítomny u nemocných s první epizodou schizofrenní poruchy a jsou u této populace nemocných na rozdíl od sekundárních negativních příznaků považovány za primární, dané chorobným procesem. Sekundární negativní symptomy souvisí s pozitivními příznaky (pokud nemocný halucinuje, není schopen přiměřené komunikace s okolím), depresí, extrapyramidovými vedlejšími účinky (snížená motorika) a institucionalismem (nedostatek sociálních stimulů).
Kognitivní dysfunkce je považována za jádrový příznak, přítomný před manifestací psychózy a hlavní příčinu sociální maladaptace po odeznění pozitivních příznaků. Mírnou kognitivní dysfunkci nacházíme také u části příbuzných prvního stupně, kteří nikdy neonemocní.
K dalším častým projevům patří afektivní příznaky. Z afektivních příznaků bývá často přítomna deprese, hlavně v iniciální fázi onemocnění. Deprese je součástí akutní psychotické ataky. Depresivní komponenta se po odeznění psychotické symptomatologie dostává více do popředí (postpsychotická deprese). Kolem 5% nemocných se schizofrenní poruchou spáchá suicidium.
Pro mnoho schizofreniků negativní příznaky společně s kognitivní dysfunkcí představují přetrvávající, těžko ovlivnitelnou a zneschopňující komponentu onemocnění, která vede k tomu, že mají problém začlenit se do normálního života a obstát na trhu práce.
Na základě převažující psychopatologie se schizofrenní poruchy dělí na několik klinických forem.
Paranoidní schizofrenie
Je nejběžnějším typem schizofrenie, relativně snadno diagnostikovatelným. V klinickém obraze dominují bludy (relativně stálé, nejčastěji paranoidní), obvykle provázené halucinacemi (nejčastěji sluchovými – hlasy, které pacientovi hrozí nebo dávají příkazy).
Hebefrenní schizofrenie
Začíná v dospívání a časné dospělosti. Karikuje pubertální projevy, charakteristické je nepřiléhavé chování (chování je neodpovědné a nepředvídatelné, časté bývá manýrování) a emoce, inkoherentní verbální projev. Americká klasifikace nazývá tuto formu dezorganizovanou. Bludy a halucinace pokud jsou přítomny, jsou proměnlivé a fragmentární, nejsou dominantními projevy.
Katatonní schizofrenie
V popředí jsou poruchy motoriky. Mohou být ve smyslu zvýšené až bezcílné motorické aktivity, grimasování, manýrování (produktivní forma) nebo naopak ve smyslu stuporu (neproduktivní forma). Časté bývají stereotypie ve verbálním projevu a chování, může být přítomna vosková ohebnost, nástavy.
Nediferencovaná schizofrenie
Neodpovídá žádnému z výše uvedených typů, což vystihuje již název. Zahrnují symptomatologii více forem a nelze rozhodnout, která je v popředí.
Reziduální schizofrenie
Prezentuje chronický stav přetrvávající po odeznění a dezaktualizaci akutních příznaků schizofrenní ataky. Projevuje se podivínstvím, zanedbáváním sebe i okolí.
Simplexní forma
Je charakterizována postupným stažením, redukcí volní složky, oploštěním emotivity.
Vyznačuje se excentrickým chováním, anomáliemi myšlení a emotivity, které připomínají schizofrenii. Vývoj a průběh jsou podobné jako u poruch osobnosti.
Trvalé duševní poruchy s bludy
Charakteristický je rozvoj buď jediného bludu, nebo několika vzájemně propojených bludů s rozmanitým obsahem. Bludy jsou charakterizovány jako obvykle trvalé, někdy i celoživotní přesvědčení nejčastěji se vyskytují bludy persekuční, erotomanické, velikášské, žárlivecké a hypochondrické . Obsah bludu a jeho počátek bývá často spojen s životní situací pacienta. Porucha je typická nenápadným počátkem bludných myšlenek, které se postupně stanou dominantou pacientova života. Nemocní se jen zřídka zbaví svých bludů, proto se je snažíme vést k disimulaci, aby nebyli ve společnosti nápadní a mohli vést relativně normální život.
Akutní a přechodné psychotické poruchy
Psychotické příznaky jsou krátké a přechodné, často spojené s akutním stresem. Klinický obraz bývá velmi měnlivý a polymorfní (současný výskyt afektivních a schizofrenních symptomů). Důležitá je doba trvání a úplná remise po odeznění psychotické episody. Pokud schizofrenní příznaky trvají déle jak jeden měsíc, je zpravidla třeba změnit původní diagnózu na schizofrenní onemocnění
Jedná se o poruchu s bludy, u níž jsou bludy sdíleny dvěma nebo více osobami, které jsou vzájemně úzce emočně svázány. Pouze jedna z nich trpí psychotickou poruchou, bludy jsou indukovány další osobě nebo více dalším osobám a obvykle mizí, když jsou tyto osoby odděleny. Pro tuto poruchy se také používá francouzské označení, obyčejně podle počtu zainteresovaných osob („folie a deux, trois“).
Je charakterizovaná současnou přítomností afektivních a schizofrenních příznaků. Podle charakteru afektivní komponenty rozlišujeme dále manický, depresivní a smíšený typ. V našich podmínkách je tato diagnóza používána relativně často, když se nejsme schopni přiklonit k diagnóze schizofrenní nebo afektivní poruchy.