Neurologické vyšetření Vyšetření evokovaných potenciálů Somatosenzorické evokované potenciály (SEP)

Vyšetření SEP je vyšetření funkce somatosenzorické dráhy, tedy mapuje vedení signálu z periferie do korové projekční oblasti v gyrus postcentralis.

Vyšetřuje se pomocí opakované elektrické stimulace periferního nervu - zde stimulace n.medianus na horní končetině v oblasti zápěstí. Registrace se provádi v Erbově bodu, nad míchou a kortexem.

Stimulus vyvolávající podráždění nervu musí být natolik silný, aby vyvolal i kontrakci svalu, který je pozorovatelný jako záškub palce. Tato intenzita se označuje jako „motor treshold“ intensity.

Křivka evokované odpovědi se postupně vykresluje.

SEP nervus medianus – na evokované odpovědi hodnotíme:

Periferní vlnu N9 (komplex P8-N9-P10) generovánaou z oblasti plexus brachialis a registrovanou v Erbově bodě
Míšní vlnu N13 (komplex P/N13) generovanou z oblasti zadních provazců míšních a jejich jader (nucl.cuneatus) a lemniscus medialis a registrovanou v oblasti trnů krčních obratlů nad C2 nebo nad C4-C5.
Centrální kortikální odpověd´ N20 (komplex N 20-P22), která je generována v oblasti kontralaterálního primárního somatosenzorického kortexu a registrována ze skalpu pomocí EEG elektrody v umístění C3 (4)+
Na evokované odpovědi hodnotíme výbavnost jednotlivých komponent, jejich latence a tzv. centrální kondukční čas (CCT, rozdíl latencí periferních a centrálních, tedy N13-N20), který odráží vedení centrální částí dráhy. Důležitá je stranová symetrie

N. tibialis stimulujeme na dolní končetině v oblasti vnitřního kotníku, registrace se provádí v průběhu dráhy pomocí povrchových elektrod nad míchou a kortexem.

Křivka evokované odpovědi se postupně vykresluje.

SEP nervus tibialis – na evokované odpovědi hodnotíme:

Periferní lumbální potenciál (N22), který je generovaný z oblasti zadních kořenů míšních a zadních rohů míšních a registrovaný nad trnem obratle L1.
Centrální kortikální odpověď (komplex P40-N45-P60), která je generována z oblasti lobulus paracentralis a registrace se provádí nad vertexem z elektrody Cz. Rozdíl periferní a centrální latence (tzn. LP –P40) se označuje jako tzv. centrální kondukční čas (CCT), který odráží vedení centrální částí dráhy.

SEP se využívají k diagnostice demyelinizačních onemocnění, ložiskových lézí postihujících CNS (zejména léze míšní), neurodegenerativních onemocnění. SEP mají rovněž důležitou roli v peroperačním monitorování (operace na míše) a lze je užít prognosticky u pacientů s těžkým poškozením mozku. Jeho výhodou je odolnost na intravenózní sedativa, celkovou narkózu i na podání vysokých dávek barbiturátů, na rozdíl od vyšetření EEG.