Neurologické vyšetření Vyšetření evokovaných potenciálů
Evokovaný potenciál je elektrická odpověď nervové soustavy na stimulaci receptoru vhodným vnějším podnětem specifické modality. Tuto odpověď lze snímat prakticky kdekoliv mezi generátorem a korovým analyzátorem. V praxi se užívá registrace pomocí snímacích elektrod na standardizovaným místech, čímž dostáváme charakteristickou specifickou křivku evokovaného potenciálu dané modality, jejíž tvar a měřené parametry se mění vlivem patologických jevů.
Evokované potenciály slouží ke zhodnocení funkčního stavu příslušné specifické dráhy nervového systému. Na rozdíl od EMG nám evokované potenciály slouží k vyšetření i centrální části příslušné nervové dráhy.
Rutinně se vyšetřují 4 základní typy evokovaných potenciálů, podle modality podnětu, kterými jsou vyvolávány:
- vizuální evokované potenciály (VEP)
- kmenové sluchové evokované potenciály (BAEP)
- somatosenzorické evokované potenciály (SEP)
- motorické evokované potenciály (MEP)
Dále se, ne rutinně, vyšetřují endogenní kognitivní evokované potenciály (ERP) a dlouholatentní evokované potenciály.
Evokované potenciály registrujeme pomocí povrchové elektrody z kůže nad příslušným periferním nervem, míšním segmentem nebo skalpu. Jejich amplituda je však velmi malá (mikrovolty) oproti elektrickému šumu způsobenému bioelektrickými či fyzikálními artefakty, při jejich snímání je proto nutná opakovaná aplikace podnětů a následná registrace, sumace a zprůměrnění stovek až tisíce odpovědí do výsledné hodnotitelé křivky evokované odpovědi. Výjimkou je MEP kdy s motorický kortex stimuluje magnetickým stimulem a snímaná motorická evokovaná odpověď ze svalu je dobře registrovatelná.
Na evokované odpovědi hodnotíme její výbavnost (celkovou a jednotlivých komponent), tvar, amplitudu a latence jednotlivých odpovědí) čas mezi aplikovaným podnětem a zachycenou odpovědí). Naměřené latence příslušných vln, jsou jednak hodnotitelé u daného pacienta mezistranově a jednak srovnávané s normami, danými pro příslušný věk, pohlaví či výšku.
