Hypertextová učebnice Organické duševní poruchy

Dle MKN-10 tato sekce zahrnuje řadu duševních poruch seskupených na základě prokazatelně společné etiologie onemocnění, poranění nebo jiného poškození mozku, které vede k mozkové dysfunkci. I když spektrum psychopatologických projevů je široké a rozmanité, podstatné rysy těchto poruch tvoří dvě skupiny. Na jedné straně jsou to poruchy kognitivních funkcí, jako je paměť, intelekt a učení, nebo poruchy senzorických funkcí, vědomí a pozornosti. Druhou skupinou jsou poruchy v oblasti vnímání, myšlení, nálady a emocí nebo v celkovém vzorci osobnosti a chování.

• Demence
• Poruchy osobnosti a chování vyvolané poškozením mozku

Diferenciální diagnostika

Projevy sexuality ve stáří nemusejí být známkou žádného onemocnění. Na to je třeba myslet v případech, kdy u osamělých starých jedinců dochází k navázání přiměřených nových vztahů, které mohou být pro jejich příbuzné či opatrovníky nepochopitelné a nečekané a mohou přinášet komplikace v souvislosti s majetkovým uspořádáním či zavedeným řádem v domovech důchodců či ústavech sociální péče.

Je třeba se vyvarovat i další diskriminace stáří v diagnostice demencí obecně, a myslet i na to, existují onemocnění demenci imitující (hypothyreóza, vitamínové karence, deprese). U mužů je často zmiňován syndrom parciální androgenní deficience (PADAM), kdy se nedostatek testosteronu může podílet na poklesu nálady i na poruchách paměti.

U seniorů je vždy také zapotřebí pátrat po možných nežádoucích účincích léků a vzhledem k tomu, že polyfarmakoterapie bývá ve starším věku obvyklá, zvážit i riziko interakcí.

Příznaky pravé poruchy sexuální preference (parafilie), pokud je u pacienta přítomná, bývají s věkem postupně méně zjevné - na rozdíl od parafilního chování, které se někdy objevuje v souvislosti s demencí.

Léčba

Léky volby jsou u neurodegenerativních onemocnění inhibitory acetylcholinesterázy. U části léčených dochází k přechodnému zlepšení kognitivních funkcí, poruch chování, aktivit všedního života a emotivity. U nás je dostupný donepezil, galantamin a rivastigmin.

Další možností léčby je ovlivnění glutamátu, excitačního neurotransmiteru. Tímto mechanismem zřejmě účinkuje memantin.

Pro léčbu BPSD, hlavně psychotických příznaků a agitovanosti, používáme atypická antipsychotika, obecně v nižších dávkách (risperidon, olanzapin, quetiapin).

• U organických poruch CNS se může vyskytovat zvýšená i snížená sexuální aktivita.
• Parafilní chování může být součástí BPSD.
• Sexualita ve stáří není projevem žádné patologie.