Genetické poradenství Specializační část Kožní choroby

Poměrně velká část onemocnění postihujících i kůži spadá do mendelovsky dědičných chorob. Často se nejedná o závažné potíže a rovněž negativní ovlivnění reprodukce není významné. Onemocnění kůže může být zjevným projevem vážnějšího vnitřního nebo komplexního onemocnění. Kosmetický problém bývá často výraznou součástí klinického projevu a může být lékařem považován za méně závažný, než za jaký jej považuje pacient.
Onemocnění kůže se většinou rozdělují na:

puchýřnaté
keratodermie
neurokutánní
poruchy pigmentace
ektodermální dysplázie
metabolické poruchy
syndromy s kožními tumory
ostatní

Pro genetické poradenství je i u této skupiny zásadním problémem přesná klinická diagnosa, jejíž stanovení může být u některých onemocnění s velmi podobným klinickým projevem ale různou dědičností poměrně obtížné.
Lze konstatovat, že na stanovení diagnosy se stejnou měrou, tedy asi z 1/3 podílí anamnesa a klinické vyšetření, dále histologická diagnostika, která dnes využívá metod elektronové mikroskopie, imunohistochemie a antigenní mapping a ostatní vyšetření, ke kterým lze zařadit genetické vyšetření, DNA analýzu a genetické poradenství. Ke správné diagnostice někdy přispívají i další postupy, jako jsou zobrazovací metody - MRI, RTG, dále metabolický screening, endokrinologické vyšetření a další.
Při konzultaci a diagnostickém procesu je třeba vzít v úvahu, že projevy mnoha onemocnění postihujících kůži se v průběhu života vyvíjejí a mění.

Monogenně dědičná onemocnění spojená s onemocněním kůže a kožních adnex
Autosomálně dominanntní dědičnost

Acantosis nigricans
Acrokeratosis verruciformis
Angioneurotic oedema
Basal cell naevus syndrom
Blue rubber bleb naevus
Cutis laxa (některé typy)
Cylindromatosis
Ectodermal dysplasia (některé)
Epidermolysis bullosa (některé)
Epitelioma
Erythrokeratodermia variabilis
Hailey-Hailey
Ichtyosis hystrix
Ichtyosis vulgaris
Keratosis follicularis - Darierova choroba
Koilonychia hereditární
Mastocytosis familiární
Moniletrix
Nail-Patella syndrom
Neurofibromatosis I
Neurofibromatosis II
Pachyonychia congenita
Palmoplantární hyperkeratosis
Porokeratosis Mibeli
Porfyria (mimo cong. erythropoetické)
Steatocystoma multiplex
Hereditární hemrhag. Teleangiectasia
Trichporhinophalangeální sy I
Tuberosní sklerosa

Autosomálně recesivní dědičnost

Acrodermatitis enteropathice
Albinismus oculocutaneus
Ataxia teleangiectassia
Bloom syndrom
Chediak-Higashi syndrom
Chondroectodermální dysplasie (Ellis van Creveld)
Cockayne syndrom
Cutis laxa (některé typy)
Epidermolysis bullosa (letální, některé typy dystrofické)
Ichtiosis congenita
Lipoid protinosis
Nethertonův syndrom
Palmoplantární hyperkeratosa(mal de Meleda a Papillon-Lefevre)
Pili torti
Porphyria congenita erythropeotica
Progeria
Pseudoxanthoma elasticum
Rothmund-Thompson sy
Seip lypodystrophy syndrom
Trichthiodystrophy
Werner syndrom
Xeroderma pigmentosum

X- vázaná dědičnost

Dyskeratosis congenita
Ectodermalní dysplasie anhydrotická
Fabryho choroba
Fokální dermální hypoplasie (dominantní, letální u můžů???)
Chronická granulomatosní choroba
Ichtyosa – X vázaná
Incontinentia pigmeti (???, X-dominanntí, letální u mužů)
Keratosis follicularis spinulosa (domiantní)
Menkes syndrom
Wiskott-Aldrich syndrom

Dědičnost barvy kůže je polygenně determinována, je známo minimálně 5 genových lokusů s aditivním působením. Generalizovaný okulokutánní albiniosmus je autosomálně recesivně dědičné onemocnění, rozlišují se dva hlavní podtypy – tyrosinasa negativní a tyrosinasa positivní. Vzácný typ asociovaný s krvácivou diatézou (syndrom Hermansky-Pudlak) je rovněž autosomálně recesivně děidčný.
Vitiligo je obvykle asociováno s různými autoimunními endokrinopathiemi s variabilně autosomálně dominantní dědičností.

Psoriasis je časté onemocnění s variabilním průběhem, incidence je asi 1-2%, pravděpodobně polygenně dědičné. Riziko onemocnění pro příbuzného prvního stupně je asi 10% a asi dvojnásobné, jsou-li nemocní dva příbuzní prvního stupně. Dítě rodičů, kteří mají oba psoriasu má riziko onemocnění až 50%, závažnost potíží u dítěte však nelze odhadnout.

Atopický ekzém je extrémně časté onemocnění, často asociované s dalšími problémy jako je astma a další alergické projevy. V současné době je studováno mnoho kandidátních genů, genetické testování zatím není možné. Riziko nějakých alergických projevů u dítěte, je-li jeden z rodičů postižen se blíží až 50% a zvyšuje se, jsou-li postiženi oba rodiče.

Vedle těchto poměrně častých potíží patří mezi geneticky podmíněná onemocnění, která se projevují i postižením kůže a kožních adnex tzv. genodermatózám i velmi vzácná a často i velmi závažná onemocnění. DNA diagnostika u těchto nemocí upřesní nejen klinickou diagnózu, ale především typ dědičnosti a genetickou prognózu a umožní v rodinách genetikou prevenci včetně prenatální a preimplantěční genetické diagnostiky.

Epidermolysis bullosa congenita patří svou prevalencí mezi vzácná onemocnění. Ve FN Brno dostalo v roce 2012 oficiální status specializovaného centra pracoviště, které se již více než 10 let věnuje pacientům s epidermolysis bullosa congenita (EBC), EB Centrum FN Brno (http://ebcentrum.debra-cz.org/). Komplexní péči o asi 200 českých rodin, v nichž se narodil pacient s EBC zajišťuje tým více než 20 odborníků a občanské sdružení Debra Česká republika (http://www.debra-cz.org/). Tým zajišťuje nejen celou škálu diagnostických a terapeutických postupů, ale i genetické poradenství, molekulárně genetickou diagnostiku pro typ EB simplex a EB dystrofica, ve spolupráci s EB Haus Salzburg v Rakousku pak DNA analýzu v rodinách se vzácnou junkční formou EB. Samozřejmostí je zajištění prenatálních vyšetření EB včetně preimplantační genetické diagnostiky, která s využitím metod asistované reprodukce umožní diagnostiku EB u embrya před jeho transferem do dělohy. Pro genetické vyšetření této závažné, ale i geneticky složité, skupiny onemocnění je nezbytná dobrá informovanost všech – jak profesionálů, tak rodin pacientů. Pro jakékoli geneticky podmíněné vzácné onemocnění zatím platí, že není možno předejít prvnímu výskytu onemocnění v rodině, ale předcházet lze obvykle až opakovanému výskytu a to jen tehdy, když víme, jaká genetická změna je zodpovědná za vznik tohoto onemocnění v rodině. EBC je příkladem heterogenní skupiny onemocnění, u kterého se dnes rozlišuje více než 30 typů způsobených mutacemi ve 13 genech.
Molekulárně genetická diagnostika tak může být provedena až na základě upřesnění typu onemocnění klinickým, histologickým, elektron-mikroskopickým a imunohistochemickým vyšetřením. Molekulárně genetické vyšetření EBC je obvykle založeno na DNA analýze celého genu nebo genů, což je finančně a časově velmi náročné, proto může navázat až na výsledky předchozích diagnostických postupů, které umožní specifikovat gen event geny, které je třeba u daného pacienta analyzovat.