Víčka a očnice Choroby víček Onemocnění slzného ústrojí u dětí

Vrozené vady

Atrézie slzného bodu je vzácná, nejčastěji jednostranná. Obvykle je atrézie dolního punkta, horní slzný bod v dostatečné míře přebírá odvodnou funkci.  Vzácně lze nalézt duplikaturu slzných bodů nebo vrozenou píštěl, kudy odtékají slzy na tvář. Pak je indikována excize píštěle. Stenózu slzného bodu lze zlepšit opakovanou dilatací nebo incizí a intubací silikonové kanyly.

Vrozená atrézie slzovodu je nejčastější příčinou zvýšené slzivosti u dětí. Obstrukce je obvykle lokalizována v dolní části ductus nasolacrimalis, který se neotevřel do nosní dutiny. Trvalá epifora je hlavním příznakem a je nutno ji odlišit od zvýšeného slzení u vrozeného glaukomu. Léčbou  je zprůchodnění slzovodu sondáží a dilatací, opakovanými masážemi krajiny slzného vadku,  event. kanylací slzných cest. Sondáž provedená v prvních týdnech po porodu  většinou úspěšně vyřeší obstrukci. Nejlepší výsledky mají sondáže do 6. měsíce věku dítěte, potom úspěšnost sondáže výrazně  klesá a je indikována intubace silikonové kanyly.

Kongenitální alakrimie je vzácné vrozené chybění slzné sekrece. Může být součástí Rileyho -Dayova syndromu familiární dysautonomie. Dědičnost je autozomálně recesívní. Alakrimie s vrozeně chybějící senzitivitou rohovky  vedou k ulceracím a jizvení rohovky.

Vrozená neprůchodnost slzných cest
V případě vrozené obstrukce ductus nasolacrimalis dochází často k distenzi slzného vaku během několika dnů až týdnů po narození. Tento se stav se podle různých autorů označuje jako amniotokéla, amniokéla, mukokéla slzného vaku, ale častěji jako dakryocystokéla nebo dakryokéla. Dilatovaný slzný vak při obstrukci slzovodu může být velmi brzy postižen sekundární infekcí. Někteří autoři obhajují konzervativní léčbu masážemi a lokálními antibiotiky, zatímco jiní volí časnou intervenci pomocí sondáže a dilitace slzovodu. Následkem neléčené dacrocystitidy a obstrukce slzovodu může být spontánní ruptura vaku s externí kožní píštělí,  orbitální abscess, nebo septikémie. Při chronické infekci a dilataci slzného vaku jsou doporučena také antibiotika celkově. Některé studie prokazují, že  nazolakrimální obstrukce se spontánně bez léčby upraví do 1 roku věku. Proti tomuto názoru se staví řada jiných klinických studií, které prokazují velmi dobrou (až téměř 90%) úspěšnost časné, event.opakované sondáže a dilatace duktu Bowmanovými sondami ve věku do 4, maximálně 6 měsíců po narození. Později úspěšnost sondáží významně klesá, až na 33% úspěšnosti po 2. roce věku dítěte.  Pokud je 2-3  x opakovaná sondáž neúspěšná, tedy průchodnost slzovodu není trvale dosažena, je namístě intubace slzných cest silikonovou kanylou s ponecháním in situ po dobu 3-6 měsíců. Stále znovu opakované a bezvýsledné sondáže mohou způsobit jen zhoršení stavu jizevnatými změnami. Při vrozené absenci nebo vysokém kostěném uzávěru nazolakrimálního duktu, který je potvrzen kontrastní dakryocystografií, je indikována dakryocystorhinostomie  provedená nejlépe endonazálně v týmové spolupráci s otorinolaryngologem.