Nos Nádory nosu a nosohltanu Karcinom nosu a PND

Epidemiologie: tvoří jen 0,2-0,8% všech nádorů a 3% z maligních nádorů hlavy a krku. Je popsán vztah práce v dřevozpracujícím průmyslu k adenokarcinomu (nejčastěji z ethmoidů). Karcinom čelistní dutiny je 2x častější u mužů a více než 95% pacientů je starších 45let.

Příznaky: porucha nosní průchodnosti (recidivující rhinosinusitis), zvýšená sekrece z nosu, zápach z nosu, krvavá sekrece, bolesti tváře/hlavy a porucha čichu. Častá je jednostrannost příznaků a nedostatečná odpověď na běžnou léčbu zánětu. Nádory PND rostou velmi dlouho bez příznaků. V pokročilejších stadiích bývá dislokace oka, zduření zevně v obličeji a parestézie. Pozdní krční metastázy (25%) za m.scm.

Diagnóza:

• anamnéza (lokální příznaky, váhový úbytek, poruchy chuti), sociální zvyklosti a rizikové faktory
• klinické vyšetření a endoskopie
• histologické vyšetření
• zobrazovací metody - UZ, nativní RTG, CT a MR

Histologie: nejčastěji spinocelulární karcinom (v 70% v sinus maxillaris, 20% dutina nosní), dále adenokarcinom, adenoidně cystický karcinom. Základem pro určení prognózy a léčby je klasifikace TNM.

Terapie: chirurgie, radioterapie a chemoterapie (karboplatina, 5 fluorouracil a taxany).

• nově diagnostikované, nemetastazující nádory (chirurgie, radioterapie). Při léčbě časných stadií maligních nádorů (T1,T2) je léčba chirurgická a radioterapie považována za rovnocennou.
• pokročilá stadia (T3,T4, N1-3, M0) - léčba chirurgická event. v kombinaci s radioterapií. V indikovaných případech je indikována lokoregionální chemoterapie s následným ozářením. Při současném podání radioterapie a chemoterapie bývá výrazně vyšší toxicita.
• metastazující a recidivující nádory chemoterapie s následnou radioterapií, eventuelně paliativním chirurgickým výkonem.