Prořezávání dolního třetího moláru, které probíhá zpravidla v druhém deceniu, někdy i mnohem později, je obvykle spojeno s obtížemi. Ostatní zuby již prořezaly v daleko rannějším věku, kdy kost byla ještě méně mineralizovaná a navíc má dolní třetí molár nad sebou mnohem větší množství kompakty než ostatní zuby. Dalším nepříznivým faktorem je skladba sliznice a podslizničního vaziva v oblasti prořezávajícího zubu, kde sliznice přechází na větev a má silnější vrstvu submukózy, tím je volnější a poddajnější.Spíše než dojde k jejímu proděravění se následkem svojí elasticity nazvedne a korunka tak zůstává kryta sliznicí.Velmi často tak prořežou jen mesiální hrbolky a tento stav zůstává dlouho stacionární. Vytvoří se však komunikace mezi dutinou ústní s jejím vysokým množstvím patogenních mikroorganizmů a folikulárním prostorem prořezávajícího zubu. Rovněž části potravy negativně ovlivňují spolu s infekcí stav kolem korunky zubu. V prostoru této kapsy snadno dojde k exsudativnímu zánětu,kde se exsudát hromadí, často se úzké ústí do dutiny ústní uzavře a zánět se začne rozšiřovat na okolní měkké tkáně, může při rychlém proběhu mít flegmonózní formu a postihuje přilehlé kolemčelistní prostory. Bohužel při zvláště progresivním průběhu ohrožuje i život nemocného možným vznikem septického šoku při postižení mediastina. Je popsána řada smrtelných průběhů onemocnění převážně u mladých jedinců..