Vnější a vnitřní stěna lůžkové části mandibuly se sbíhají v oblasti retromolární za 3. molárem. Vzniká tu často velmi příkře stoupající, vertikálně protáhlá retromolární jamka (fossa nebo fovea retromolaris), různé velikosti a hloubky, nad jejíž dolní části se mírně klene sliznice a vytváří zde retromolární trojúhelník (trigonum retromolare). Nad ním splývají vnitřní a vnější plocha mandibuly v hraně spánkové (crista tremporalis) na kterou se upíná hloubková část spánkového svalu.
Při pohledu zepředu vidíme jak se základna retromolárního trojúhlelníka opírá o 2. nebo 3. molár, kdežto obě ramena v podobě vnitřní hrany (crista medialis) a vnější (crista lateralis, bucinatoria) se sbíhají k vrcholu trojúhleníku, který je na mandibulární větvi. Crista lateralis pokračuje nahoru jako vnitřní šikmá hrana (linea obliqua interna), přecházející do crista temporalis, zatímco crista medialis probíhá téměř rovnoběžně s lineou mylohyoideou a splývá s cristou lateralis.
Fossa retromolaris je tedy ohraničována jednak oběma hranami, jednak jejich pokračováním cristou temporalis a předním okrajem mandibulární větve (margo anterior r.mand.)
