Hypertextová učebnice Retence zubů a vývojové odontogenní cysty Indikace a kontraindikace extrakce retinovaných zubů moudrosti Indikace Pericoronitis, příčina kolemčelistního zánětu

Když je parciálně retinovaný zub krytý velkým množstvím měkkých tkání nad axiálním a oklusálním povrchem (operculum), pacient má často opakované ataky pericoronitis (dentitio difficilis). Pericoronitis je infekce měkkých tkání kolem korunky retinovaného zubu a je způsobena normální flórou dutiny ústní.

Pokud je imunitní systém pacienta kompromitován (léhká onemocnění jako chřipka nebo zánět horních cest dýchacích, nebo z jiných závažnějších příčin) může se pericoronitis vyskytnout.

Pericoronitis se může objevit i po malém traumatu měkkých tkání třetího moláru v horní čelisti. Měkké tkáně, které kryjí oklusní plochu mohou být traumatizovány a může dojít k otoku, který může být dále traumatizován.
 
Další možnou příčinou pericoronitis je uváznutí zbytků jídla pod operculem (v kapse mezi operculem a oklusní plochou třetího moláru), které nelze vyčistit, dojde k pronikání baketrií a následně k pericoronitis.
 
Při akutním atace pericoronitidy lze toto onemocnění léčit výplachem 3% peroxidem vodíku (protože pericoronitis je způsobena anaerobními mikroorganismy neodstraňuje bakterie pouze mechanicky, ale i působením kyslíku). Dále můžeme k výplachu použít desinfekční přípravky, které rovněž redukují bakterie.
 
U pacientů s pericoronitidou s mírným průběhem stačí většinou opakovat zmíněné výplachy. U pacientů s mírným otokem tváře a s mírným trismem a se subfebriliemi léčíme výplachy s celkově podávanými antibiotiky a extrakcí příčinného zubu po ústupu akutních potíží. Metodou volby jsou penicilinové antibiotika.
 
Pacienti s pericoronitis s těžším průběhem se šířením infekce do fasciálních prostor mandibulárního ramu a laterální plochy krku s těžšími příznaky- trismus ( MMO <20 mm ), febrilie, schvácenost, otok, bolest, by měli být hospitalizováni na odděleních ústní, čelistní a obličejové chirurgie.
 
Pacienti s proběhlou pericoronitidou vyléčenou konzervativními metodami budou mít dále opakované ataky pericoronitidy až do extrakce příčinného zubu. Pacient by měl být poučen o těchto rizicích a měla by mu být doporučena extrakce retinovaného zubu. Zub by měl být extrahován po ústupu akutních příznaků pericoronitidy pro častý výskyt pooperačních komplikací, pokud je zub extrahován během probíhající perikoronitidy ( suché lůžko, pooperační infekce ).
 
K prevenci pericoronitis je občas doporučována dekapsulace bez následné extrakce retinovaného zubu. Tato chirurgická metoda je velice bolestivá a většinou bez dlouhodobé dobré prognosy. Měkké tkáně mají tendenci přerůstat zpět a znovuvytvářet operculum. Prevencí perikoronitidy je extrakce retinovaného zubu.