Architektonika lůžkové části mandibuly je tvořena na povrchu pevnou kortikalis a pokrývá ji po celé ploše. Její síla se mění podle stáří a místa v čelisti. V krajině dolního třetího moláru je laterálně vždy výrazněji silnější,než na ploše linguální. Vnitřek kortikálního obalu je vyplněn spongiozou, jejíž trámce směřují přibližně paprsčitě k povrchu kortikalis. S přibývajícím věkem přibývá spongiozy. Lůžka zubů je možno považovat za nálevkovité vklesliny, interdentální přepážky jsou tvořeny pórovitými plotýnkami (laminae durae) mezi nimiž je rovněž spongioza. Zevně se zesiluje u dolních molárů kortikalis směrem nahoru do větve.

Dolní moláry jsou vzájemně si velmi podobné. Korunka má tvar kostky, žvýkací plocha je čtyřúhleníková se 4-5 hrbolky. Kořeny začínají široce na krčku, jsou dva, přední a zadní. Třetí molár je však značně variabilní, nebývá však zakrnělý, kořeny bývají kratké a srostlé v kužel, mnohdy jsou však utvářeny nepravidelně s různým tvarem zahnutí.