Výukové texty Alimetární nákazy Střevní helminti Tasemnice
Infekce vyvolané Taeniarhynchus saginatus
Etiologie: Taeniarhynchus saginatus synonymum Taenia saginata (tasemnice bezbranná). Dospělý parazit měří 4-12 metrů. Člověk je definitivní hostitel. Po pozření larválního stadia zvaného boubel se uvolní larva a adheruje ke sliznici. Během několika týdnů se vyvine dospělá tasemnice, která může přežívat ve střevě až 30 let a uvolňuje do stolice články, které obsahují samčí i samičí pohlavní jednotky.
Vektor: maso, nejčastěji hovězí po nedostatečné tepelné úpravě, tatarské bifteky
ID: 10-12 týdnů
Klinické projevy: Asymptomatické průběhy nejsou výjimkou, při manifestaci jsou popisované bolesti břicha, nechutenství, nebo naopak zvýšená chuť k jídlu.
Laboratorní nálezy: nespecifické, může být eozinofílie
Diagnostika: parazitologické vyšetření stolice, nález článků (proglotid) na spodním prádle
Terapie: albendazol, praziquantel, paromomycin
Infekce vyvolané Taenia solium
Etiologie: Taenia solium (tasemnice dlouhočlenná). Člověk může být jak konečný hostitel, tak mezihostitel. Podle stádia, které parazituje v člověku, se vyskytují 2 formy nemoci a to tenióza nebo cysticerkóza.
• Tenióza
Onemocnění se v ČR endemicky nevyskytuje, jsou popsané importované nákazy z oblastí Indie, Číny, Afriky a Jižní Ameriky. Po pozření nedostatečně tepelně upraveného vepřového masa, obsahujícího larvální stadia zvané cysticerky se uvolní hlavička tasemnice, která se následně přichytí na sliznici a vyvine se v dospělou tasemnici, která dorůstá délky 2 až 3 metry. Produkuje články, které jsou na rozdíl od tasemnice bezbranné nepohyblivé. Klinické příznaky jsou nejčastěji mírné dyspeptické potíže. Diagnostika i terapie je stejná jako u infekcí tasemnicí bezbrannou.
• Cysticerkóza
Jedná se o tkáňovou infekci larválním stadiem tasemnice dlouhočlenné (Taenia solium). Přenos je fekálně-orální a jsou popsané i autoinfekce vajíčky nemocného. Z vajíčka se ve střevě diferencuje larva, která invaduje do slizničních cév a hematogenně je zanesena do různých orgánů, kde vznikají nejdřív cystické útvary, které později kalcifikují. Ke klinické manifestaci dochází po několika letech od infikování. Klinický obraz koreluje se zasažením orgánů a počtem cysticerků. Obvyklý výskyt je v podkoží, kosterním svalstvu, oku a mozku. O neurocysticerkóze hovoříme při zasažení CNS s různými projevy od epileptiformních konvulzí, intrakraniální hypertenzi, psychické poruchy atd. Oftalmocysticerkóza se projevuje bolestivostí oka, skotomy, zamlžením viděním, slepotou. Laboratorní nález eosinofilie doplněný sérologickými testy z krve nebo likvoru, či nálezem nitrooční cysty je diagnostická možnost stanovení cysticerkózy. Provádí se i průkaz článků ze stolice. Terapeuticky se řeší jen postižení CNS a oka a to snahou o extirpaci cysty s léčbou albendazolem nebo praziquantelem doplněného kortikosteroidy a symptomatickou, antiedematózní a další adjuvantní terapií (antiepileptika, antikonvulziva, implantace shuntu).
Hymenolepióza
Etiologicky Hymenolepis nana (tasemnice dětská) je druhem drobné tasemnice měřící 1-4 cm, s vyšším výskytem v dětském věku s převahou v tropických oblastech. Klinický průběh koreluje s parazitární náloží od němého až po výrazné dyspeptické potíže.
