Vybrané kapitoly z psychiatrie pro zubní lékařství Etiopatogeneze
Etiologie poruch osobnosti je multifaktoriální, představuje komplexní kombinaci mezi genetickými a dalšími biologickými faktory a vývojovými faktory a vlivy prostředí.
K často uváděným biologickým faktorům patří genetická zátěž, prenatální či perinatální poškození, úrazy hlavy, infekční či jiná onemocnění mozku v dětství.
Jako psychologické faktory se uvádějí různé vývojové obtíže, zneužívání v dětství, rodinné problémy. Jedinci s různými poruchami osobnosti používají odchylné obranné mechanismy vyvinuté v dětství, adolescenci či rané dospělosti, které umožňují úlevu od úzkosti a deprese.
K dalším etiologickým faktorům poruch osobnosti patří faktory temperamentové, rodinné, výchovné, kulturní a vlivy prostředí.
Zdá se tedy, že v etiologii různých poruch osobnosti hrají roli různé etiologické faktory, u některých převážně biologické, u jiných převážně psychologické, ale u většiny z nich zřejmě jde o kombinaci obou.
Cloningerova teorie osobnosti
Cloninger vyvinul ve druhé polovině 80.let 20.století teorii osobnosti, která je označována jako biologická nebo psychobiologická. Používá tradičních termínů temperament a charakter k označení převážně vrozeného versus sociokulturně získaného obsahu osobnosti. Temperament se projevuje automaticky, v mozku je lokalizován převážně do limbického systému a striata, charakter je vytvářen záměrně v závislosti na individuálních hodnotách a cílech, v mozku je dle Cloningera převážně lokalizován do temporálního kortexu a hipokampu.
Cloninger rozlišuje čtyři dimenze temperamentu:
- vyhledávání nového, je spojováno především s dopaminem
- vyhýbání se ohrožení, je spojováno především se serotoninem
- závislost na odměně, je spojována především s noradrenalinem, dopaminem a oxytocinem. Na základě humánních studií je zdůrazňována role dopaminu.
Přítomnost alely A1 pro D2 receptor vede k nižší hustotě D2 receptorů a tím dochází k nižší dopaminové aktivitě v těch oblastech mozku, které jsou zodpovědné za pocit odměny. Osoby s alelou A1 nejsou uspokojovány těmi podněty, které jinak k uspokojení vedou a proto neustále vyhledávají podněty nové. Na základě studia epidemiologie výskytu alely A1 v souvislosti s psychickými poruchami byl popsán syndrom narušené závislosti na odměně s impulzivním chováním, sklonu k závislosti na psychoaktivních látkách, antisociálními a agresivními rysy osobnosti.
- odolnost
Biologické mechanismy tvořící podklad temperamentových dimenzí jsou vývojově velmi staré. Genetická komponenta pro temperament představuje asi 40-60%.
Podklad charakterových dimenzí tvoří vývojově mladé biologické mechanizmy, neuroanatomicky je lze spojit s asociačními oblastmi neokortexu a s hipokampem, hlavní neurotransmiterové systémy představují glutamatergní a GABAergní meurony. Geneticky je charakter determinován výrazně méně než temperament, asi jen z 10-15%.