Dětská anesteziologie a resuscitace | Dětská chirurgie | Dětské infekční lékařství | Dětská radiologie | Dětská neurologie | Dětské oční lékařství | Dětská onkologie | Dětská otolaryngologie | Pediatrie | Genetika

Nos Vyšetřovací metody nosu Vyšetření vedlejších dutin nosních

Rentgenologické vyšetření - v přední, poloaxiální, axiální a bočné projekci. Konvenční RTG poskytuje údaje pouze o masivních patologických změnách sliznice (cysty, hyperplazie, polypy).

CT vyšetření (koronální projekce - v rovině frontální, axiální projekce - v rovině transversální, event. rekonstrukce) - zobrazí především kost

MRI - zobrazí velmi dobře měkké tkáně

Frankelův pokus - anemizace nosní sliznice pomocí vatových tamponů s adrenalinem či sanorinem (5-10 min.) - dojde k dekongesci sliznice a uvolnění ústí PND (přítomnost hnisavé či hlenohnisavé sekrece pod střední skořepou svědčí pro zánět PND).

Punkce maxillární dutiny - je indikována při empyému dutiny. Punkční jehla se zavádí přes dolní nosní průchod, směřuje se k zevnímu očnímu koutku.

Sinusoskopie - endoskopické vyšetření. Maxillární dutinu vyšetřujeme vytvořením otvoru v maxille např. troakarem přes fossa canina (cave poškození zárodků chrupu u malých dětí) nebo přes dolní průchod nosní. Frontální dutinu vyšetřujeme po vytvoření komunikace v mediálním okraji obočí (Beckova punkce). Klínovou dutinu přes dutinu nosní.