Neepileptické záchvaty Somaticky podmíněné neepileptické záchvaty Paroxysmální spánkové poruchy NREM a REM spánku, parasomnie

Jedná se o abnormální pohyby nebo pohybové automatismy spojené  s vegetativní reakcí a případně poruchou chování. Objevují se v průběhu usínání, spánku, nebo jako disociovaná probouzecí reakce. U předškolních a školních dětí jsou časté a setkáváme se s nimi u více než 15 % dětí. Provokujícím faktorem je nejčastěji zvýšená teplota, infekt, intenzívní psychické podněty nebo spánková deprivace. Mezi parasomnie vázané na NREM patří  somnambulismus (náměsíčnost), pavor nocturnus (noční děsy) a probouzení se zmateností.  K probouzení nejčastěji dochází v první třetině noci. Jako somnambulismus označujeme automatické chování komplexního charakteru spojené s disociovanou probouzecí reakcí a chůzovým stereotypem. Noční děsy jsou stavy, kdy se dítě náhle probudí, obvykle v první polovině noci asi po 2 hodinách od usnutí, může mluvit, ale nepoznává rodiče a okolí, je úzkostné, posadí se, křičí, pláče, je obtížně probudné s tachykardii, tachypnoi a opocené. Ráno si stavy nepamatuje. Probuzení se zmateností je probuzení, kdy dítě je zmatené, posadí se, ale není tak výrazně úzkostné jako při děsu. Terapie parasomnií spočívá v doporučení pravidelného spánkového režimu a zabezpečení dítěte proti možnému úrazu (např. vypadnutím z okna nebo rozbitím skla ve dveřích. Při vysoké četnosti stavů mohou být krátkodobě nasazeny benzodiazepiny. Mezi parasomnie vázané na REM spánek patří například noční děsy s vazbou na REM spánek (noční můry). Noční můry se objevují až  v druhé polovině noci. Dítě se probouzí s úlekem až děsem z hrůzostrašného snu, ale ráno se na sen pamatuje. Pouze u těžkých případů mohou být indikována anxiolytika.