|
| id | název studie | obrázků | autor | vytvořeno | modifikováno | schváleno | schválil |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 66 | Cabotovy prstence | 1 | S. Valníček | 23.3.2007, 12:14 | 3.12.2007, 18:29 | 3.12.2007, 18:29 | Jan Blatný |
| 71 | Sideropenická anemie | 4 | S. Valníček | 13.4.2007, 13:50 | 3.12.2007, 18:27 | 3.12.2007, 18:27 | Jan Blatný |
Červená krvinka neboli erytrocyt, z řečtiny erythros (červený) a kytos (buňka), je nejběžnější krevní buňka. Červené krvinky přenášejí krví kyslík z plic nebo žaber do ostatních tělních tkání.
Červené krvinky savců jsou bezjaderné buňky diskového tvaru, u většiny obratlovců však krvinky jádro mají. Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík.
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk: běžně mají průměr 6–8 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 270 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemy.
Zdravý dospělý člověk má kolem 2–3 × 1013 erytrocytů. (Ženy mají kolem 4 až 5 milionů červených krvinek v 1 ml krve, muži 5 až 6 milionů. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosferického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin.) Červené krvinky jsou nejpočetnější složkou krve (1 ml obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček). V červených krvinkách zdravého člověka jsou vázány cca 3,5 g železa, což je více, než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Jelikož červené krvinky nemají jádra, nedovedou se samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu nazývaného erytropoéza (v embryu probíhá erytropoéza v játrech). Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Vznik červené krvinky trvá zhruba sedm dní a její životnost je kolem 120 dnů. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Složení glykoproteinů na buněčné membráně červených krvinek určuje krevní typy každého jedince.
Někteří sportovci zvyšují svůj výkon zvýšením počtu erytrocytů v krvi. Toho mohou dosáhnout dodáním erytropoetinu do těla, který zvýší produkci červených krvinek v kostní dřeni.
Další způsob zvýšení počtu červených krvinek v těle je autotransfúze krve, kdy jsou sportovcům krátce před závodem do krve vpraveny jejich vlastní, dříve odebrané, erytrocyty (ty mohou být při teplotě −78 °C skladovány 5 týdnů).
Zvýšený počet červených krvinek zvyšuje hustotu krve a může ohrozit krevní oběh dopujícího sportovce.
Obr. 1: popis obrázku
Obr. 2: A three-dimensional ultrastructural image analysis of a T-lymphocyte (right), a platelet (center) and a red blood cell (left), using a Hitachi S-570 scanning with a super-duper electron microscope (SEM) equipped with a GW Backscatter Detector.