Neurotransmitery a lidská sexuální aktivita

Dopamin zvyšuje sexuální aktivitu a kvalitu erekce, antidopaminergní efekt  sexuální aktivitu redukuje. Dopaminoví agonisté způsobují zvýšení libida a spontánní erekce.

Serotonin inhibuje dopaminergní aktivitu. Meston a Frolich ve svém přehledu udali, že role serotoninu na lidskou sexuální aktivitu není exaktně prozkoumána, dá se však předpokládat, že blok8da 5HT2 receptorů inhibuje sexuální chování. 5HT1 receptory sexuální aktivitu stimulují.

Acetylcholin je důležitý pro adrenergní/cholinergní rovnováhu nezbytnou pro optimální sexuální funkce. Centrálně anticholinergní efekt způsobuje pokles sexuální aktivity a oddaluje orgasmus u žen. Interakce léčiv s periferním cholinergním a adrenergním mechanismem způsobuje erektilní dysfunkci i opožděnou ejakulaci u mužů a poruchy lubrikace u žen, a to především blokádou alfa 1 adrenergních receptorů. Alfaadrenerngní blokáda facilituje erekci.

Vysoké hladiny prolaktinu snižují sexuální aktivitu na všech etážích (libido, erekce, orgasmus) a je známo, že mohou způsobit hypogonadismus. Noradrenalin pravděpodobně stimuluje sexuální funkce, protože jeho inhibitory tlumí sexuální aktivitu. Oproti tomu adrenalin a GABA působí spíše inhibičně.

• Dopamin, noradrenalin a acetylcholin facilitují sexuální aktivitu.
• Serotonin, GABA inhibují sexuální aktivitu.