Hypertextová učebnice Behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktory Duševní poruchy a poruchy chování spojené s šestinedělím

Zařazení této kategorie do klasifikace duševních poruch neznamená, že by v ní měly být uváděny veškeré poporodní poruchy.

Poporodní psychóza, která je závažným psychotickým onemocněním se širokým spektrem psychotických příznaků (bludy, halucinace, poruchy vědomí, depresivní stupor nebo agitovanost), je méně obvyklá a její léčení patří do kompetence psychiatrů, obvykle v rámci hospitalizace, často i nedobrovolné.

Mnohem častější je poporodní deprese, někdy též zvaná poporodní blues. Odhaduje se, že je mnohem častější, než se předpokládá. Po porodu trápí řadu žen sklíčenost. Mezi rizikové faktory této poruchy patří sklon k depresi v anamnéze, hormonální změny, vztahové problémy nebo nedostatečná podpora ze strany manžela a rodiny. Z psychologických faktorů se na vzniku poporodní deprese podílí i pocity bezmoci, které porod vyvolává, nutnost starat se o jiného, nedostatek spánku a v neposlední řadě také necitlivá propagace kojení jako jediného možného prostředku k výživě novorozence. Necitlivý přístup personálu a pohrdavé poznámky k těm matkám, které nedokáží nebo nechtějí své dítě kojit, jen prohlubují pocity viny a bezmoci, typické pro depresivní symptomatiku. Onemocnění vyžaduje důkladnou léčbu, pokud žena nekojí, je možné podávat antidepresiva, psychoterapie má v její léčbě rovněž nezastupitelné místo.

V tomto stavu záleží na postoji a podpoře otce dítěte i to, jak se bude nadále v páru vyvíjet sexuální život. Pokud žena necítí dostatečnou podporu, odrazí se to i v intimních vztazích. Po porodu a při náročné péči o dítě často dochází u žen k poklesu sexuální apetence, která se může změnit až v sexuální averzi. Ta se může na dlouhou dobu stát terapeutickým problémem.

• Riziko sekundárních sexuálních dysfunkcí.