Voxel-based morfometrie

Z Zobrazování morfologie mozku v psychiatrii

Přejít na: navigace, hledání
VBM výsledky u první epizody schizofrenie - Kašpárek et al., 2007

Nejrozšířenějším postupem výpočetní neuroanatomie je voxel-based morfometrie (VBM). Voxel nese informaci o koncentraci nebo objemu tkáně v daném místě. Nejčastěji pomocí obecného lineárního modelu je v každém voxelu modelována závislost morfologie na různých parametrech dle testované hypotézy. Výsledky se promítnou do 3D mapy, čímž je získávána informace o jejich prostorové lokalizaci. Mezi výhody VBM patří, že není třeba a priori anatomická hypotéza, naopak pomocí VBM hledáme místa, kde hypotézu nulového efektu zamítáme. Je vhodná pro kortikální oblasti a pro difúzní či regionálně segregované procesy.

Mezi nevýhody patří komplexní předzpracování, obtížnější interpretace a množství statistických problémů, jako je problém mnohočetného porovnání a statistická síla. Validita VBM však byla již několikrát hodnocena, jednak pomocí přímého srovnání s přístupy ROI, jednak pomocí jejich schopnosti detekovat zjevnou patologii v mozku, jako je mesiotemporální skleróza v temporální epilepsii.

Osobní nástroje