Klasifikace pomocí morfologie mozku

Z Zobrazování morfologie mozku v psychiatrii

Přejít na: navigace, hledání

Začínají se objevovat přístupy, které se snaží pomocí morfologie mozku klasifikovat subjekty do skupin – např. pacienty a zdravé jedince. Bez toho, že bychom dopředu určovali, co je významný rys morfologie, hledá algoritmus takové vlastnosti mozku, které dokáží nejlépe odlišit subjekty. Je možné spočítat specificitu a senzitivitu přístupu, v podstatě jak dobře dokáže algoritmus na základě obrazu mozku správně klasifikovat subjekty. Takovéto přístupy mají velký význam pro klinickou praxi, protože se blíží tomu, co potřebujeme – s jakou pravděpodobností se jedná o tu či tu diagnózu.

V případě kvantitativní MR mozku se však setkáváme s několika technickými problémy: reliabilita dat mezi jednotlivými MR přístroji, resp. srovnatelnost vyšetření provedených na různých přístrojích. Data je také nutné srovnávat s určitou normativní databází – která zatím neexistuje – což opět vyžaduje, aby bylo možné srovnat vyšetření z jakéhokoliv přístroje. Nicméně úspěchy těchto „klasifikačních“ studií otvírají cestu k těmto aplikacím. Příkladem těchto studií jsou studie Fan a kol., které využívají program COMPARE (ten je volně k dispozici – jako jeden z mála klasifikačních přístupů), Thomaz a kol., kteří vyvinuli metodu MLDA (Maximum likelihood discrimination analysis), která řeší praktické problémy při aplikaci diskriminační analýzy na zobrazovací data u klinických populací nebo Kawasaki a kol., kteří využili vícerozměrnou VBM metodiku.

Osobní nástroje