Hypertextová učebnice Schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy Schizofrenie

Dle MKN-10 jsou schizofrenní poruchy obecně charakterizovány význačnými poruchami myšlení a vnímání a afektivitou, která je nepřiměřená nebo oploštělá. Osobnost je postižena ve svých nejpodstatnějších funkcích, které dávají normálnímu jedinci pocit individuality a autonomie. Nemocný má často pocit, že jeho nejintimnější myšlenky, pocity a činy jsou známy nebo sdíleny jinými lidmi. Tyto příznaky, nazývané pozitivní, jsou velmi časté, relativně snadno rozpoznatelné, a patří mezi ně především halucinace a bludy. Přítomnost negativních příznaků, mezi které patří oploštělá emotivita, sociální stažení, úbytek sociálních kontaktů, zanedbávání osobní hygieny a postupný propad všech sociálních a emočních funkcí, bývá často přehlížena, protože jejich rozvoj je plíživý a často i nenápadný. V dalším průběhu onemocnění dochází postupně i k narušení kognitivních funkcí, v některých případech bývá kognitivní deficit dosti značný.

Tito pacienti patří mezi rizikové skupiny obyvatel – vzhledem k jejich životnímu stylu jim hrozí častější viktimizace, mohou se stát oběťmi sexuálního zneužívání a mají vyšší riziko výskytu sexuálně přenosných nemocí včetně AIDS.

V rámci výskytu především pozitivních příznaků může být obsah bludů a halucinací zaměřen i na sexuální oblast. U žen se můžeme setkat s přesvědčením o znásilňování mimozemskými bytostmi, v rámci religiózních bludů také sváděním ďábla v přestrojení. Některé psychotické projevy bývají mylně diagnostikovány jako kvalitativní sexuální poruchy (transsexualita, pedofilie, exhibicionismus) a na závažné onemocnění schizofrenního okruhu se nepomýšlí. Další průběh vývoje poruchy však dříve či později potvrdí, že primární onemocnění je ze schizofrenního, nikoli sexuálního okruhu.

Řada pacientů již před počátkem onemocnění uvedla snížení zájmu o sexuální aktivitu a vedla chudý či žádný sexuální život. Zjišťuje se u nich i vysoký počet jedinců žijících v celibátu. Některé studie potvrzují nízký počet nemocných schizofrenií se zachovalou sexuální aktivitou a partnerským vztahem – procento sexuálně aktivních pacientů se v těchto výzkumech pohybovalo od 26 do 42 %.

Dle nejnovějších studií byly zjištěny hormonální dysbalance u jedinců trpících schizofrenií dlouho před manifestací samotného onemocnění, u žen byl zjištěn zpomalený psychosexuální vývoj, nižší hladiny estrogenů. U mužů je psychosexuální vývoj rovněž opožděn a jsou u nich pozorovány častější poruchy plodnosti.

Studie zabývající se sexuálními funkcemi u schizofrenních neléčených pacientů uvedly pokles libida, ale další komponenty sexuálního cyklu (erekce/lubrikace, vzrušení, orgasmus, satisfakce) byly nenarušené. Pokles libida je považován za jeden z negativních příznaků schizofrenie, stejně jako neschopnost navázat partnerský vztah nebo sociální stažení.

Léčba antipsychotiky, především atypickými, tyto příznaky zlepšuje, takže pacienti z léčby profitují – mají méně psychotických příznaků, zlepšuje se jejich sociabilita i schopnost partnerského vztahu. Na druhé straně však antipsychotika mohou mít svým mechanismem účinku negativní vliv na sexuální funkce.