Vybrané kapitoly z psychiatrie pro zubní lékařství Psychoterapeutický přístup a podpůrná psychoterapie

Lékařova kompetence představuje dvě oblasti, jednak oblast specializace v některém medicínském oboru, jednak oblast komunikace mezi lékařem a pacientem. Komunikace předpokládá nejen praktické ovládání komunikačních dovedností, ale také osobnostní zralost a etické vlastnosti lékaře.

Psychologický přístup je uplatňováním souboru psychologicky příznivě působících vlivů, např. úprava prostředí zdravotnického zařízení, dostatek soukromí, jednání zdravotníků.

Psychoterapeutický přístup je cílené používání komunikačních dovedností na bázi terapeutického vztahu mezi pacientem a lékařem. Zásady psychoterapeutického přístupu spočívají v otevřenosti k pacientovi (aktivně naslouchat, projevovat porozumění, zajímat se o pacientovy pocity), pomoci mu při porozumění situacím v jeho životě , pomoci při hledání vlastních řešení (vyhýbat se direktivním radám a pomáhat hledat varianty řešení situace) a pomoci při formulaci pacientova vlastního rozhodnutí. Podpůrná psychoterapie je indikovaná také u fragilních pacientů s velkým deficitem dovednosti zvládat i běžnou frustraci každodenního života. Dokonce i ti pacienti, kteří jsou ve specializované psychoanalytické nebo kognitivně-behaviorální péči, velmi často v průběhu dlouhodobého vedení potřebují spíše přístupy typické pro podpůrnou terapii než specificky zaměřené strategie. Pomáhá pacientovi rozvinout dovednosti, které se týkají zejména zvládání zátěže a frustrace v mezilidských vztazích, a redukuje tendence k sebedestrukci či naopak k obviňování či využívání druhých lidí.

Podpůrná psychoterapie představuje významný krok směrem k integraci psychoterapie do klinické praxe ve všech medicínských oborech. Vede ke zvýšení účinnosti léčby somaticky a psychosomaticky nemocných. Jejím cílem je dosažení symptomatického zlepšení stavu a změny pacientova jednání. Délka podpůrné psychoterapie by se měla řídit pacientovým stavem vyplývajícím z povahy jeho onemocnění. U akutního stavu lehčího stupně může někdy postačit jednorázový rozhovor. V případech chronických onemocnění probíhá podpůrná psychoterapie jako součást komplexního biopsychosociálního přístupu někdy až řadu let, zvyšuje terapeutickou hodnotu kontaktu lékaře s pacientem. Patří sem vzdělání a vedení pacienta i přiměřený výklad o psychologických procesech. Ten by měl přispět k tomu, aby si nemocný byl vědom svých reálných možností a byl schopen se v určitých věcech rozhodnout. Pacient může při léčbě lépe spolupracovat, vyrovnat se s pocity viny, vzteku a s eventuálním popřením nemoci.

Frekvence a délka rozhovoru není u této psychoterapie přesně stanovena. Během podpůrné psychoterapie je třeba se vyjadřovat jasně a přímo a zdůrazňovat pozitivní rysy pacientovy osobnosti, brát ho vážně a s respektem.

Psychoterapeuticky účinné složky podpůrné psychoterapie

• vztah mezi lékařem a pacientem by měl být pozitivně laděný, protože jenom takový má psychoterapeutickou hodnotu
• komunikační styl se liší od společenského hovoru, má určitý záměr a vymezené téma
• ventilace psychologicky významných obsahů. Zážitek, který pacient získá tím, že jej lékař vyslechne a neodsoudí, znamená zpravidla značnou úlevu, nenásleduje-li kritika a odsouzení
• úcta mezi lékařem a pacientem musí být vzájemná
• aktivní naslouchání je projevem zájmu lékaře o pacienta, zapojuje se i neverbální komunikace
• ocenění pacientova úsilí o upřímnost a opravdovost
• podpora při rozhodování je vhodná jen v určité míře, lékař by měl dokázat pacientovo vlastní rozhodnutí podporovat s výjimkou těch případů, kdy by důsledky takového rozhodnutí mohly pacienta jednoznačně poškodit
• podpořit pozitivní rysy pacientovy osobnosti, za každou snahu o zlepšení je třeba pacienta ocenit
• lékař je vždy na straně pacienta, někdy pro něj ani nelze víc udělat
• radám se nelze zcela vyhnout, ale podávání rad v psychologické problematice má svoji zvláštnost proti oblasti somatické. Lékař nemůže, chce-li jednat profesionálně, kategoricky poradit, aby se pacient např.rozvedl, navázal známost, přestěhoval se apod. Profesionálně formulovaná rada v této oblasti musí být obecnější. Pro somaticky orientované lékaře bývá někdy obtížné přejít od konkrétní rady v somatické oblasti do obecnější roviny rady v psychologické záležitosti. Může mít pocit, že ho bude pacient pokládat za nekompetentního.
• autenticita předpokládá, že lékař do určité míry vyjádří svůj pocit, který se vztahuje k tomu, co mu pacient sdělil
• interpretací lze pacienta upozornit na vztah mezi jeho chováním a reakcí druhých osob, v rámci podpůrné psychoterapie se nezaměřuje na hlubší pochopení nevědomých procesů
• abreakce je uvolněním emocí, může-li pacient sdělit dlouho zadržované pocity, které se doposud bál nebo styděl sdělit
• klarifikace znamená připomenutí a upozornění pacienta na jeho myšlenky, pocity, postoje a objasnění některých aspektů jeho chování