Vybrané kapitoly z psychiatrie pro zubní lékařství Etiopatogeneze

Během ontogeneze a socializace se lidská osobnost utváří v opakovaném střetu s náročnými životními situacemi: stresy, frustracemi a opakovanými konflikty. Úzkost a strach jsou běžnými emocemi, které mají za normálních okolností nezastupitelný ochranný význam.

Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné přesněji definovat. Je často doprovázena vegetativními příznaky, které mohou vést po delší době k únavě nebo vyčerpání. Intenzita úzkosti je různá, od mírného neklidu až po stav paniky, průběh je rovněž individuálně různý. Úzkost může narůstat v průběhu sekund, minut, hodin, nebo i dnů a měsíců.

Na vzniku úzkosti se podílí řada faktorů, jak biologických, tak psychologických, což se obráží ve výkladu etiologie ze všech uvedených hledisek. Vzhledem k tomu, že úzkost může vyvolat řada vážných somatických stavů, je vždy nutné provést pečlivou diagnostiku příčin vzniklé úzkosti.

Biologické teorie a koreláty

  • nadměrná vegetativní reaktivita s nárůstem tonu sympatiku
  • zvýšené vyplavování katecholaminů
  • zvýšené vyplavování metabolitů noradrenalinu
  • hyperaktivita locus coeruleus, centrum noradrenergních neuronů
  • snížení GABA (kyseliny gamaaminomáselné) způsobuje hyperaktivitu CNS
  • úzkost může způsobit zvýšení hladiny serotoninu a zvýšení dopaminergní aktivity
  • při úzkosti je hyperaktivní centrum v temporální kůře
  • podobně jako při depresi dochází ke snížení latence REM a 4. stadia spánku
  • u obsedantně kompulzivní poruchy nález (pozitronové emisní tomografie ( PET) sníženého metabolismu v gyrus orbitalis, nukleus caudatus a gyrus cinguli
  • u panických úzkostí snížený průtok krve pravým hipokampem, při úzkosti frontálním lalokem

Psychoanalytické teorie

  • potlačená přání, např. sexuální nebo agresivní, hrozí proniknout do vědomí a působí úzkost
  • k ochraně před úzkostí jsou používány obranné mechanismy
  • fobie je způsobena mechanismem přesunu nebo vytěsnění
  • sublimace, přenos, vytěsnění vedou k obsedantně-kompulzivní poruše
  • porucha vytěsnění vede k panické nebo generalizované úzkosti
  • agorafobie je spojena se vztahem hostilita-závislost

Teorie učení

  • úzkost vzniká z frustrace nebo stresu
  • úzkost může být naučena imitováním úzkostných projevů jiných blízkých osob
  • úzkost spojená s přirozeným nepříjemným podnětem se podmiňováním přesune na jiný podnět, který může vyvolat fobii
  • u reakcí na závažný stres hraje klíčovou roli vyvolávající traumatická situace

Somatické a neurologické příčiny úzkosti

  • neurologické poruchy (nádory mozku, encefalitida, epilepsie, migréna, Parkinsonova choroba, cévní mozkové příhody, roztroušená skleróza, vestibulární dysfunkce, Wilsonova choroba, stavy po mozkových traumatech, operacích)
  • kardiovaskulární onemocnění (arytmie, srdeční selhávání, koronární insuficience, prolaps mitrální chlopně, infarkt myokardu, stavy po kardiochirurgických operacích)
  • endokrinní poruchy (karcinoid, poruchy štítné žlázy, hypoparathyreoidismus, feochromocytom, premenstruační syndrom, hypoglykémie)
  • respirační (astmatické záchvaty, chronická obstrukční bronchopulmonální choroba, hyperventilační syndrom, hypoxie)
  • zánětlivé stavy (lupus erytematodes, polyartritis nodosa)
  • karence (vitamin B12, pelagra)
  • užívání psychotropních látek, intoxikace, odvykací příznaky (anticholinergní látky, kyselina acetylsalicylová, kofein, steroidy, sympatomimetika, psychostimulancia, některá starší antikonvulziva, barbituráty, alkohol, anxiolytika, hypnotika)
  • další stavy (posthepatický syndrom, urémie)