Ucho Klinická anatomie ucha Eustachova tuba (ET, tuba auditiva)

ET je spojkou mezi středouším a nosohltanem. Průběh ET lze rozdělit do tří kontinuálních částí: část chrupavčitá, junkční a kostěná. Anteromediální část je chrupavčitá a otvírá se do nosohltanu v místě torus tubarius, posterolaterální část je kostěná a otvírá se do středouší. Junkční (spojovací) část se nachází mezi výše zmíněnými a byla dříve označována jako isthmus. Dilataci chrupavčité části zabezpečuje u dětí pouze m. tensor veli palatini svými mediálními vlákny (m. dilatator tubae), který je inervovaný z n. trigeminus (n.V). U dětí se špatnou funkcí tohoto svalu (např. u pacientů s rozštěpem patra) je důsledkem dysfunkce ET. U dospělých funguje m. tensor veli palatini společně s m. levator veli palatini.

ET se rychle prodlužuje v raném dětství a u dětí sedmiletých je průměrně stejně dlouhá jako u dospělých jedinců. U novorozenců je ET přibližně o polovinu kratší ve srovnání s dospělými (18 mm : 35 mm). Krátká Eustachova tuba je dávána do souvislosti s poruchou její ochranné funkce.

U malých dětí je ET uložena téměř horizontálně s maximální odchylkou do 10°. U dospělých svírá ET průměrně úhel 45° s horizontální rovinou.