Hrtan a průdušnice Poznámky k embryologii hrtanu a průdušnice

Larynx se vyvíjí z kraniálního konce laryngotracheální trubice, která vzniká z vakovité výchlipky na ventrální stěně předního střeva. Embryonální aditus laryngis má koncem 1. měsíce podobu písmene T, ventrálně je tvořen valem epiglotickým, laterálně valy arytenoidními. Proliferací entodermu vnitřní plochy laryngu srůstají. Později zánikem buněk v centrální části trubice larynx rekanalizuje a laterálně se vytváří štěrbinovité základy ventrikulus laryngis. Horní okraj těchto štěrbin se mění v plicae ventriculares, dolní okraj v plicae vocales.

Chrupavky a svalstvo hrtanu se vyvíjí ze 4. a 5. žaberního oblouku. Svalstvo je inervováno větvemi n. X.

Hrtan se původně zakládá kraniálně a teprve později sestupuje kaudálně. V 5. fetálním měsíci je ve výši nasofaryngu. U novorozence je epiglottis ve výši 2.-3. krčního obratle, u dospělého ve výši 5. obratle. K aktivaci rychlejšího růstu hrtanu dochází v pubertě, zejména u chlapců.

Trachea se vyvíjí z úseku laryngotracheální trubice za laryngem. Chrupavky se diferencují od 2. měsíce. Laryngotracheální trubice je slepě zakončena pupenovitou bronchopulmonální výchlipkou entodermu lehce rozšířenou na laterálně. Z bronchopulmonální výchlipky vznikají bronchy a plíce.