Jícen Jícnové varixy

V 90% jsou varixy lokalizované v dolní třetině jícnu, vzácnější jsou v horní třetině, výjimečně ve střední třetině jícnu.

Patogeneze: Ve stěně jícnu leží subepiteliálně a submukózně intramurální venózní pleteně, v blízkosti fibrózního pouzdra jícnu pak venózní spoje periezofageální. Při poruše krevního oběhu vena portae, nejčastěji při jaterní cirhóze (intrahepatální blok) nebo stenóze mimo játra (extrahepatální blok) obtéká krev překážku kolaterálami ve stěně jícnu, které se rozšiřují a mění varikózně. Zcela ojedinělé jsou idiopatické varixy bez portální hypertenze nebo varixy v horní třetině jícnu při obstrukci v.cava superior nádory v mediastinu.

Příznaky: téměř v 70% krvácení. Je-li slabší a opakované, projeví se melénou a anémií, při silnějším krvácení zvrací nemocný krev. Ve zvratcích není přítomna žaludeční šťáva. Nemocný však může zvracet i spolykanou krev. Jícnové varixy mohou působit i malé dysfagické potíže.

Diagnostika: RTG vyšetřením s kontrastní látkou se jeví počínající varixy jaké nepravidelnosti reliéfu v dolní třetině jícnu, později jako podélná nebo okrouhlá projasnění v kontrastní látce. Ezofagoskopicky je možno zjistit buď varixy subepiteliální, tenkostěnné (modře prosvítající pruhy nebo uzly) nebo submukózní tlustostěnné (pruhy nebo uzly barvy jako jícnová sliznice).

Terapie: je třeba léčit základní onemocnění, pokusit se zabránit krvácení, případně zastavit krvácení z prasklého varixu. K zastavení krvácení se kromě klidu a hemostyptik používá tamponáda trojcestnou balónkovou sondou Sengstaken-Blakeomoreho. Ezofagoskopicky se lze pokusit o sklerotizaci varixů injikováním sklerotizujících roztoků nebo koagulaci argonovým nebo neodynovým laserem.