Obecná onkologie a podpůrná péče Náhlé příhody v dětské onkologii Metabolické komplikace Hypokalemie
Normální hodnota draslíku v krvi je u dospělých 3.8 – 5.1 mmol/l, u dětí do 15 let je rozmezí širší 3.6 – 5.5 mmol/l. Pokles hladiny kalia pod tuto mez se označuje jako hypokalemie.
Fyziologie
Draslík je nejvíce zastoupeným intracelulárním elektrolytem. V buňkách se vyskytuje jednak vázaný na aniony, jako jsou fosfáty a bílkoviny, jednak volný. 86 % draslíku se nachází ve svalových buňkách, po 6 % v játrech a erytrocytech.
Poměr intracelulárního kalia a extracelulárního natria je udržován sodíkovo-draslíkovou pumpou, která za využití energie aktivně přečerpává draslík do buněk a sodík z buněk do krve.
Kálium má v lidském organizmu řadu životně důležitých úloh. Podílí se na využití cukrů, na syntéze proteinů, podílí se na regulaci správného pH krve, je nezbytnou minerální látkou pro normální nervosvalovou dráždivost, má velmi důležitou roli pro správné fungování srdečního svalu.
Patofyziologie
Hypokalemie při nádorovém onemocnění vzniká nejčastěji působením léků, užívanými jak v aktivní protinádorové léčbě, tak v podpůrní péči. Tyto léky vedou k renálním ztrátám draslíku jeho zvýšeným vylučováním do moče. Patří mezi ně léky protiinfekční např. antimykotikum amphotericin B, protipseudomonádové penicilíny, aminoglykosidy; cytostatika, např. ifosfamid, cisplatina; léky podpůrné péče jako jsou glukokortikoidy, či kličková diuretika.
Dalšími důvody snížené hladiny draslíku v krvi u onkologicky nemocných jsou časté zvracení, průjmy, ileus, dlouhodobý stres s vyplavením katecholaminů, pooperačně po rozsáhlých operacích, při rekonvalescenci po dlouhodobé malnutrici, atd. Ztráty žaludeční kyseliny zvracením nebo odsáváním žaludeční sondou vedou k alkalóze a přesunu draslíku do buněk, čímž se hypokalemie ještě více prohlubuje.
Klinické projevy
Klinické příznaky závisí jednak od rychlosti poklesu draslíku v krvi, jednak od pH krvi. Při rychlém poklesu kalia dochází k rozvinutí příznaku dříve a intenzivněji, při pozvolném poklesu jsou příznaky méně nápadné. Zásadité pH krvi prohlubuje hypokalemii přesunem draslíku do buněk, kyselé pH naopak draslík z buněk uvolňuje do krevního oběhu.
Mírná hypokalemie nad 3.0 mmol/l se projevuje zvýšenou únavností, slabostí, může se přidat zácpa, meteorizmus, v těžkých případech se rozvíjí paralytický ileus.
Při závažné hypokalemii pod 3.0 mmol/l se již objevují změny na EKG, nepravidelnost srdeční akce ve smyslu extrasystol, tachykardie, svalová slabost se prohlubuje, závažné je především postižení posturálního a antigravitačního svalstva (svaly zádové, vzpřimovací).
Při hypokalemii pod 2.5 mmol/l hrozí rhabdomyolýza (rozpad svalové tkáně), při ještě nižších hodnotách může dojít k nedostatečnému dýchání vzhledem ke svalové slabosti dechových svalů.
Monitorace pacienta
- sledovat klinický stav pacienta včetně stavu vědomí
- sledovat odpady draslíku v moči
- pravidelné měření krevního tlaku, srdeční frekvence, monitorace EKG
- pravidelné laboratorní vyšetření (především podrobný ionogram, včetně Ca, Mg)
Léčba
Při chronických ztrátách draslíku je možné substituovat kalium v tabletách a zvýšeným přívodem ve stravě (sušené ovoce, ořechy, banány, špenát, brambory …). Při akutní hypokalemii je nutno korigovat hladinu draslíku pomocí infuzní terapie. Korekce ale nesmí být náhlá, ale pozvolná za pečlivého monitorování EKG.
