Dětská anesteziologie a resuscitace | Dětská chirurgie | Dětské infekční lékařství | Dětská radiologie | Dětská neurologie | Dětské oční lékařství | Dětská onkologie | Dětská otolaryngologie | Pediatrie | Genetika

Epilepsie Etiologie dětských epilepsií

Etiopatogenetickým podkladem jednotlivých dětských a adolescentních epilepsií jsou nejčastěji kombinace genetické dispozice s časnými inzulty, které poškozují nezralý dětský mozek. Rovněž se mohou podílet environmentální vlivy. Pokud se týká genetické dispozice, jsou v posledních letech rozpoznávány a popisovány nové geny a jejich kombinace, jejichž mutace jsou za mnohé epilepsie či náchylnost k jejich vzniku zodpovědné. Zavádění genetické diagnostiky do rutinní praxe se ovšem celosvětově zpožďuje. Ty epilepsie, kde je genetická determinace rozhodující označujeme jako idiopatické. V dětství a mládí je výskyt idiopatických epilepsií vyšší než v dospělosti. Modus dědičnosti je různý. Mohou se uplatnit všechny známé typy dědičnosti, ale nejběžnější je polygenní dědičnost. Autosomálně dominantně dědičný je syndrom noční epilepsie frontálního laloku, autosomálně recesivně dědičná je progresívní myoklonická epilepsie u Unvericht - Lumborgovy nemoci, „mitochondriální“ dědičnost, tedy přenos onemocnění matkou, se uplatňuje u progresívní myoklonické epilepsie v rámci MERRF syndromu ( myoklonická epilepsie, ragged red fibres) a multifaktoriální dědičnost u dětských i juvenilních absencí a benigní epilepsie s rolandickými či centro -  temporálními hroty.  Inzulty poškozující mozek lze v pediatrické epileptologii dělit podle jejich typu na traumatické, hypoxicko - ischemické a infekční. Dle období  jejich působení na prenatální, perinatální a postnatální. Velmi proepileptogenní jsou časné prenatální inzulty, které zasahují do neurogeneze mozku a jsou příčinou mnohých vrozených vývojových vad mozku: pachygyrie, lisencephalie, heterotopie šedé hmoty a schizencephalie, které jsou výrazně epileptogenní. Často se jedná o toxické inzulty či malfunkce placenty. V perinatáním období jsou nejvíce rizikové hypoxicko - ischemické inzulty, krvácení, mechanická poškození, infekce a metabolické rozvraty. V postnatálním období pak encephalitidy, úrazy hlavy, některé typy nádorů, cévní příhody a toxické vlivy (nejběžněji alkoholu).