Traumatologie Klasifikace dětských zlomenin Obecné principy klasifikace Poranění epifýzy dlouhé kosti Proximální epifýza humeru

Poranění proximální růstové ploténky

1. Epifyzeolýzy dělené podle klasického Salter-Harrisova schématu
   • Epifyzeolýza SH I (vzácně, častěji jako novorozenecké poranění)
   • Epifyzeolýza SH II (převážná většina, Thurston – Hollandův trojúhelník bývá velký)
   • Epifyzeolýza SH III (výjmečně)
   • Epifyzeolýza SH IV (výjmečně)
   • Epifyzeolýza SH V (výjmečně)
   • Epifyzeolýza SH VI (výjmečně)
2. Další dělení dle dislokace podle schématu Neera – Horowitze
   • I.stupeň – dislokace menší než 5mm ad latus
   • II.stupeň – dilsokace do 1/3 šíře kosti ad latus
   • III. stupeň – dislokace do 2/3 šíře kosti ad latus nebo dislokace ad axim
   • IV. stupeň – disloakce větší než 2/3 šíře kosti ad latus nebo výrazná axiální dislokace

Poranění proximální metafýzy humeru

Přesná hranice mezi metafýzou a diafýzou dlouhé kosti není přesně vymezena, pro naše potřeby proto užijeme určenou hranici podle čtvercového pravidla. – viz obrázek a vysvětlení AO.

1. dělení dle Tošovského
   • typ addukční
   • typ abdukční


2. další dělení dle Magerla
   • typ s krátkým periferním fragmentem bez dislokace ad periferiam
   • typ s dlouhým periferním fargmentem s dislokací ad periferiam vnitřně současně s addukcí a flexí

Luxace a jiná poranění glenohumerálního kloubu

• Pulled shoulder (přetažené rameno)
• Luxace ramenního kloubu
  • Traumatické
  • Netraumatické