Traumatologie Ambulantní příručka pro dětskou traumatologii Poranění metakarpů

Poranění metakarpů se v dětském a adolescentním věku vyskytuje s incidencí 8,3 / 100 000 zlomenin. V tomto věkovém období je mnohem méně častější než v dospělosti a nejvíce zlomenin postihuje IV. a V. metakarp, kde paradoxně v distální oblasti převažují metafyzární zlomeniny nad poraněním fýz.

V etiologii vzniku se především uplatňuje axiální násilí a v menším počtu případů přímý náraz na kost.

Rozdělení zlomenin metakarpů schématu je nejvhodnější podle prosté lokalizace a typu.

Epifyzární poranění se klasifikují podle obecné klasifikace SH. Nejčastější jsou subkapitální metafyzární zlomeniny spolu se separací typu SH. II. Vzhledem k etiologii, kdy vznikají přímým nárazem na překážku při zaťaté pěsti se také nazývají "boxerskou" zlomeninou. Druhou samostatnou zvláštní jednotkou je zlomenina baze I. metakarpu, kde se nejčastěji vyskytuje fyzární separace typu SH II., která neproniká do karpometakarpálního kloubu a dále vzácné pravé epifyzární fraktury typu SH III.

Stanovení diagnózy vychází z anamnestických údajů, které jsou typické, především u "boxerské" zlomeniny. Opírá se o klinické vyšetření a RTG snímek.